„Karel Navrhl, Aby Jeho Máma Jela na Dovolenou Místo Mě“

Sofie se těšila na svou dovolenou měsíce. Pracovala neúnavně ve své práci, dávala si přesčasy a zvládala každodenní shon. Myšlenka na týden u moře byla jediná věc, která ji držela nad vodou. Naplánovala vše do detailu, od rezervací hotelu po aktivity, které by dělali. Mělo to být dokonalé útočiště pro ni a jejího manžela Karla.

Nicméně, týden před plánovaným odjezdem přišel Karel domů s nečekaným návrhem. „Sofie, přemýšlel jsem,“ začal váhavě, „možná by měla jet na tu dovolenou místo tebe moje máma.“

Sofie byla zaskočená. „Co tím myslíš? Plánovali jsme to měsíce.“

„Vím, ale máma byla poslední dobou opravdu ve stresu. Potřebuje to víc než ty,“ vysvětloval Karel.

Sofie pocítila zklamání. Chápala, že Karlova matka, Viktorie, procházela těžkým obdobím, ale toto mělo být jejich společný čas. „Ale Karle, já jsem se na to taky těšila. Potřebuji si odpočinout.“

Karel si povzdechl. „Chápu to, ale ty můžeš jet na dovolenou později. Máma to potřebuje teď.“

Sofie neochotně souhlasila. Nechtěla způsobit žádné třenice v rodině a doufala, že tímto obětováním získá nějaké dobré body. Takže zůstala doma, zatímco Karel a Viktorie jeli k moři.

Týden se pro Sofii vlekl. Snažila se zaměstnat prací a domácími povinnostmi, ale bylo těžké necítit zášť. Viděla na sociálních sítích fotky Karla a Viktorie, jak si užívají čas na pláži, a bodalo ji to.

Když se Karel a Viktorie konečně vrátili, Sofie doufala, že se věci vrátí do normálu. Ale jakmile prošli dveřmi, cítila, že něco není v pořádku.

„Jaký byl výlet?“ zeptala se Sofie, snažíc se znít vesele.

„Bylo to skvělé,“ odpověděl Karel, ale jeho tón byl plochý.

Viktorie toho také moc neřekla. Jen přikývla a šla do svého pokoje. Sofie cítila, jak se jí v žaludku tvoří uzel. Něco se během výletu stalo, ale ani Karel ani Viktorie o tom nechtěli mluvit.

Během následujících dnů si Sofie všimla rostoucí vzdálenosti mezi ní a Karlem. Byl podrážděnější a méně komunikativní. Kdykoli se snažila otevřít téma jejich vztahu nebo dovolené, odbýval ji.

Jednoho večera se Sofie konečně rozhodla ho konfrontovat. „Karle, co se děje? Chováš se divně od té doby, co ses vrátil.“

Karel se na ni podíval s mixem viny a frustrace. „Sofie, nevím jak to říct, ale… myslím, že potřebujeme nějaký čas od sebe.“

Sofii kleslo srdce. „Co tím myslíš? Říkáš, že chceš rozchod?“

Karel pomalu přikývl. „Myslím, že je to nejlepší. Uvědomil jsem si, že máme různé priority a možná nejsme tak kompatibilní, jak jsme si mysleli.“

Sofii se do očí nahrnuly slzy. „Je to kvůli tvé mámě? Stalo se něco během výletu?“

Karel zavrtěl hlavou. „Není to jen o výletu. Je to o všem. Myslím, že musíme přehodnotit náš vztah.“

Sofie byla zdrcená. Obětovala svou dovolenou pro Viktorii s nadějí, že je to sblíží jako rodinu, ale místo toho to mezi ní a Karlem vytvořilo propast.

Když si balila věci, aby mohla na nějaký čas zůstat u kamarádky, nemohla se ubránit hlubokému pocitu zrady. Obětovala tolik pro Karla a jeho rodinu, jen aby zůstala sama a zlomená.