„Telefonáty mé dcery znamenají jen jedno: Zase potřebuje peníze“
Její telefonáty kdysi přinášely radost, ale nyní přinášejí jen žádosti o peníze. Jakmile jí dáme, co chce, zase zmizí, aniž by projevila zájem o mě nebo mého manžela.
Její telefonáty kdysi přinášely radost, ale nyní přinášejí jen žádosti o peníze. Jakmile jí dáme, co chce, zase zmizí, aniž by projevila zájem o mě nebo mého manžela.
Nerozumím, proč jsem taková, jaká jsem. Je to něco v mém osudu, nebo co? Nejsem špatný člověk; nikdy jsem v životě neublížila ani mouše. A přesto
Můj syn se oženil před téměř deseti lety s ženou, která byla již jednou vdaná a měla krásnou dceru. Přijala jsem ji i její dítě s otevřenou náručí. Vždy jsem mladou rodinu podporovala, někdy finančně, někdy hlídáním, aby si můj syn a jeho žena mohli odpočinout. Můj vztah s mou snachou nikdy nebyl skvělý, ale nikdy jsme se nehádaly. Její první
– Už tři měsíce nemluvím s mámou! – říká pětatřicetiletá Jana. – Zablokovala jsem ji všude, dala na černou listinu a co je nejdůležitější, přestala jsem jí finančně pomáhat… Teď platím jen za její byt a jednou měsíčně objednávám doručení potravin se všemi těžkými věcmi: obiloviny, olej na vaření, cukr. A to je vše. Všechno ostatní si musí platit sama.
Ne každý může říct: „Dávám rodičům peníze, aby jim nic nechybělo!“ Tento muž se však rozhodl přestat finančně podporovat své rodiče. Tady je jeho příběh.
Můj manžel a já se neustále hádáme kvůli našemu zeti. Problém je, že manžel naší dcery je líný. Už rok pracuje na příležitostných brigádách a nemá stabilní práci. Ukazuje se, že naše dcera vychovává dvě děti a podporuje rodinu sama. Momentálně je na mateřské dovolené, takže nemůže pracovat na plný úvazek. Rozhodla jsem se, že jí pomůžu
Poměrně neobvyklá žádost, vzhledem k tomu, že nemám žádné sociální vazby s mým bratrem nebo jeho dětmi a pravděpodobně nikdy mít nebudu. Toto je příběh rodinných očekávání a osobních hranic.
Vychovávala jsem svého syna sama poté, co nás jeho otec opustil, když byl ještě miminko. Žili jsme spolu v mém malém dvoupokojovém domě. Jakub nikdy nic nepostrádal a vždy mi říkal, že až vyroste, udělá vše pro to, aby mi usnadnil život. Nakonec se oženil a finančně mi pomáhal, i když to své ženě nikdy neřekl. Teď je můj život
Jako důchodkyně už nemohu poskytovat finanční podporu. Zdá se, že mě můj syn už nepotřebuje, protože mě přestal zvát k sobě a nenavštěvuje mě s vnučkou. Je srdcervoucí si uvědomit, že mě můj syn možná využíval. Celý život jsem tvrdě pracovala, abych mu dala to nejlepší, dokonce jsem měla několik zaměstnání. Teď, ve svých zlatých letech, se cítím opuštěná a sama.
Jsem vdaná čtyři roky a po celou tu dobu jsem byla jediným poskytovatelem finanční podpory pro svého manžela. Petr je o osm let starší než já, má práci, ale nepřispívá na naše domácí výdaje. Byl dříve ženatý a má dítě z toho manželství. Když jeho předchozí manželství skončilo, vrátil se zpět k rodičům. Když jsme začali chodit, myslela jsem si
Když manžel Veroniky opustil, právě jsem začínala novou kapitolu svého života. Pamatuji si, jak jsem navštívila naši matku, která zírala prázdně z okna. „Petr podal žádost o rozvod. Teď musíme zajistit, aby platil alimenty, jinak to Veronika sama nezvládne.“ Ani slovo o mé nadcházející svatbě.
Můj syn, Lukáš, se před téměř deseti lety oženil s Nevěstou, která byla dříve vdaná a měla krásnou dceru, Aničku. Přivítala jsem jak Nevěstu, tak Aničku do naší rodiny s otevřenou náručí. Během let jsem je finančně podporovala a pomáhala s péčí o dítě, aby Lukáš a Nevěsta měli čas pro sebe. I když jsme si s Nevěstou nikdy úplně nesedly, dokázaly jsme se vyhnout větším konfliktům. Všechno se ale změnilo, když