„Přeji si prožít své zlaté roky jako tato babička. Chci cestovat a užívat si života jako ona v důchodu“
S mým prvním manželem jsme se vzali z hluboké lásky a měli jsme tři syny. Ano, tehdy byly těžké časy, ale zvládli jsme to. Prostě proto, že jsme
S mým prvním manželem jsme se vzali z hluboké lásky a měli jsme tři syny. Ano, tehdy byly těžké časy, ale zvládli jsme to. Prostě proto, že jsme
Jejich manželství skončilo rozvodem po deseti bouřlivých letech, což podle mého názoru bylo dlouho pro tak nešťastný svazek. Bývalý manžel mé dcery zůstal obtížnou přítomností v našich životech.
Můj příběh není tak unikátní, jak by se mohlo zdát. Vdala jsem se mladá a měla dvě děti. S manželem jsme byli šťastní, dokud mu nebylo 45 let. Najednou se všechno změnilo. Našel si mladší ženu a rozhodl se opustit rodinu. Nechtěl však odejít s prázdnou, a tak mě zažaloval o část domu. Tady je, jak to všechno probíhalo.
Byla jsem úplně zmatená, nechápala jsem, co po mně chce. Když si všimla mého zmatku, pokračovala: „Ona je celá načančaná, zatímco dítě je v hadrech!“ Teď trochu víc
Začal si mě všímat až po rozvodu. Teď se chce sblížit a diví se, proč komunikujeme jako cizinci, i když je to jeho vlastní vina.
Můj manžel a já jsme zdědili plážový dům po mých rodičích. V posledních letech jsme do něj investovali hodně peněz na renovace a nyní se snažíme splatit dluhy.
„Prostorný třípokojový byt v srdci města, potraviny doručované až ke dveřím. Nemusíš se starat o to, jak vyjít s penězi nebo se stresovat nad dalším jídlem. Ale někdy ani ty nejlepší úmysly nemohou zaplnit prázdnotu uvnitř.“
Cestou pro dceru do školy zavolala svému manželovi, aby zjistila, jestli nakoupil potraviny. – „Promiň, ještě jsem to nestihl.“ – „Neuvěřitelné!“
Moje sousedka, paní Nováková, je 69 let stará. Žije sama, takže ji občas navštěvuji a přinesu něco k čaji. Máme krásné rozhovory; je velmi příjemná a ráda vypráví o svých cestách. Nicméně se snaží vyhýbat diskusím o své rodině. Ale jednoho dne se rozhodla otevřít a povědět mi o svém dospělém synovi, se kterým vůbec nekomunikuje. Začnu
– Odpověděla jsem, že nikdo nemyslí na mě ani na mé dítě. Určitě ne ona. Jen zatěžuje svého syna svými problémy.
Jeho rodina čelí vážným finančním potížím a můj syn odmítá cokoliv udělat, aby je vyřešil. Po léta pracuje v jejich domácnosti pouze jedna osoba.
Když naše děti dospěly, mysleli jsme si s manželem, že život bude jednodušší. Měli jsme dvě děti, které jsme museli podporovat, a bylo to těžké. Oba jsme pracovali dlouhé hodiny v nízko placených zaměstnáních, takže jsme museli šetřit na všem. Byla jsem hrdá, že naše děti chodily do dobrých škol, stejně jako děti bohatých rodičů. Obětovali jsme vše, aby měly, co potřebovaly, ale teď s námi zacházejí s neúctou.