„Karolína Nutí Adama Spát na Gauči: Ale Jeho Byt Není Její na Ovládání“
Věřím, že každý muž by měl mít základní práva. Kdybychom nejednali rychle, kam by přivedl svou snoubenku? – shrnuje Bára. Původně jsme si pronajali byt, protože
Věřím, že každý muž by měl mít základní práva. Kdybychom nejednali rychle, kam by přivedl svou snoubenku? – shrnuje Bára. Původně jsme si pronajali byt, protože
Zpočátku pracovala jako soukromá chůva, doučovala prvňáčky a vodila děti do zájmových kroužků. Měla dobrý vedlejší příjem. Její syn se rozhodl oženit a přestěhoval se k ní.
Každá matka chce pro své děti to nejlepší—dobrý život, naplňující práci a milujícího partnera. Bohužel, někdy děti opakují stejné chyby. Zde je situace, kdy syn po rozvodu nepochopil svou minulost a udělal stejnou chybu znovu. Co s tím můžeme dělat? Život jde dál a náš přístup k milovaným osobám se postupně mění.
Když jste mladí a nebojíte se budoucnosti, někdy jednáte bezhlavě a impulzivně. Nemyslíte na důsledky, zejména ve svém osobním životě. Chováte se, jako by mládí mělo trvat věčně. Toto není začátek nudné přednášky o tom, jak se nechovat. Jsou to jen mé hlasité myšlenky, zejména proto, že mám zkušenosti. Už jsem
„Už s nimi nemůžu být! Neposlouchají mě, dům je v nepořádku a jejich hračky jsou rozházené všude. Řekla jsem jim, aby nechodili k oknům, ale…“
– Jaký nepořádek má snacha nadělala! Šla jsem do parku navštívit svou snachu a vnučku. Bylo tam spousta dětí, všechny oblečené v lehkých tričkách, šatech a sandálech. Ale moje vnučka
Nikdy se nemluvilo o mateřských citech, natož o odpovědnosti. Nejprve mě vychovávali prarodiče, pak byla najata chůva. Také jsem prošel školkou. Toto je můj příběh.
Bylo jasné, že se usmívala na život a život se usmíval na ni. Žena prošla kolem Jakuba na vysokých podpatcích a ani si ho nevšimla. Muž pocítil záchvěv lítosti.
Všechny její kamarádky jí záviděly, protože našla dokonalého muže. Karel byl vysoký, tmavovlasý, s pronikavýma modrýma očima a okouzlujícím úsměvem. V té době už pracoval
Měla jsem nespočet důvodů k podání žádosti o rozvod, ale stále jsem to odkládala. Moje tchyně a švagrová však udělaly vše pro to, aby to urychlily. Tato noční můra trvala pět let. Byla jsem uvězněna v cyklu emocionálního zmatku a manipulace.
Před dvěma lety si pár koupil dům na hypotéku a nyní ho pomalu renovují. Rozhodli se nešetřit na materiálech a profesionálních mzdách. Krátce předtím zemřela babička Anny.
Od chvíle, kdy jsem se provdala do rodiny Jakuba, jsem se cítila jako outsider. Navzdory mým snahám budovat mosty a napravovat vztahy bylo jasné, že nejsem vítána. Pracuji jako zdravotní sestra a často jsem pomáhala svým příbuzným s lékařskými schůzkami a radami, ale když jsem potřebovala podporu, nikde nebyli.