„Když se Můj Manžel Vrátil od Své Mámy, Povzdechl si a Navrhl Test Otcovství pro Naši 2letou Dceru: Ne pro Mě, ale pro Mámu“

Jana seděla na okraji postele a nervózně si kroutila lem trička. Z obývacího pokoje slyšela tlumený zvuk televize, kde její manžel Michal sledoval zápas. Slova z toho dne jí zněla v hlavě a znemožňovala jí soustředit se na cokoliv jiného.

„Řekla svému synovi šest měsíců před naší svatbou, když mě poprvé viděla – neber si ji, není to materiál na manželku!“ vyprávěla Jana své nejlepší kamarádce po telefonu. „Je příliš hezká. Zdivočí!“

Jana se tomu tehdy smála. S Michalem si z toho dělali legraci a říkali, že by si měl vzít krokodýla, aby měl jistotu, že ho nikdo nevyužije. Ale teď, po dvou letech manželství a s krásnou dcerou jménem Lída, ta slova nesla těžší váhu.

Všechno začalo, když se Michal vrátil z návštěvy u své mámy. Vešel do jejich malého domku na předměstí, hluboce si povzdechl a posadil se ke kuchyňskému stolu. Jana poznala, že ho něco trápí.

„Co se děje?“ zeptala se a položila mu uklidňující ruku na rameno.

Michal se na ni podíval unavenýma očima. „Máma si myslí, že bychom měli udělat test otcovství pro Lídu.“

Janě se sevřelo srdce. „Cože? Proč?“

„Ona prostě… má pochybnosti,“ řekl Michal a vyhnul se jejímu pohledu. „Myslí si, že Lída nevypadá jako já.“

Jana cítila, jak se jí v krku tvoří knedlík. „Ale je to naše dcera, Michale. Jak si to může myslet?“

Michal pokrčil rameny. „Víš, jaká je. Vždycky byla vůči tobě podezřívavá.“

Jana si vzpomněla na první setkání s Michalovou mámou. Žena si ji prohlížela kritickým okem, jako by hodnotila její hodnotu. Jana se snažila získat její přízeň laskavostí a trpělivostí, ale nic nezabíralo.

„Řekla mi, abych si tě nebral,“ přiznal Michal tiše. „Řekla, že jsi příliš hezká a že zdivočíš.“

Janě se do očí nahrnuly slzy. „A ty jsi jí věřil?“

Michal zavrtěl hlavou. „Ne, nevěřil jsem jí. Ale teď… nevím. Možná bychom ten test měli udělat, abychom ji uklidnili.“

Jana náhle vstala a převrhla židli. „Nemůžu tomu uvěřit! Chceš udělat test otcovství jen proto, že tvoje máma má pochybnosti? Co my dva, Michale? Co naše rodina?“

Michal sklopil oči k rukám a nedokázal se jí podívat do očí. „Jen chci mít jistotu.“

Jana vyběhla z kuchyně s pocitem hněvu a zrady. Nemohla uvěřit, že po všem, čím si prošli, by Michal nechal pochybnosti své mámy mezi nimi stát.

Následující dny byly napjaté. Jana se snažila pokračovat ve své denní rutině, ale myšlenka na test otcovství nad ní visela jako temný mrak. Nemohla setřást pocit, že jejich manželství se rozpadá.

Konečně nastal den testu. Jana držela Lídu blízko sebe, zatímco čekali na výsledky. Nemohla se zbavit pocitu strachu.

Když výsledky přišly, potvrdily to, co Jana už věděla – Michal byl Lídin otec. Ale místo úlevy cítila hluboký smutek.

Michalova máma tomu stále nevěřila. Tvrdila, že test byl chybný a požadovala další. Jana si tehdy uvědomila, že ať udělají cokoliv, nikdy to pro ni nebude dost.

Jejich manželství pokračovalo v úpadku. Důvěra, která byla kdysi základem jejich vztahu, byla nyní rozbitá. Jana se nemohla podívat na Michala bez pocitu zrady.

Nakonec se rozhodli rozejít. Jana se odstěhovala s Lídou a byla odhodlaná začít znovu a vybudovat život bez pochybností a podezření.

Když balila jejich věci, nemohla si pomoct a přemýšlela o tom, jak by věci mohly být jiné, kdyby jí Michal od začátku věřil. Ale teď už bylo pozdě.