Dětský Rozmar Ukončil Přátelství: „Můj Manžel To Už Nemohl Vydržet a Řekl, ‚Nemůže Si Hrát Sama nebo Sledovat Pohádky?'“

Mia a já jsme byly nejlepší kamarádky od vysoké školy. Sdílely jsme všechno, od našich nejhlubších tajemství po naše nejdivočejší sny. Když Mia oznámila, že je těhotná, byla jsem za ni nesmírně šťastná. Věděla jsem, jak moc si přála být matkou, a těšila jsem se, že budu součástí této nové kapitoly jejího života.

Mia porodila krásnou holčičku jménem Eliška. Od chvíle, kdy se Eliška narodila, se svět Mii točil jen kolem ní. Na sociálních sítích zveřejňovala nespočet fotek Elišky a každá naše konverzace se nějakým způsobem vrátila k její dceři. Zpočátku mi to přišlo roztomilé. Mia byla novopečená maminka a bylo přirozené, že byla tak okouzlená svým miminkem.

Nicméně, jak měsíce plynuly, Miina posedlost Eliškou začala naše přátelství napínat. Kdykoli jsme si naplánovaly setkání, Mia vždy přivedla Elišku s sebou. Nezáleželo na tom, jestli jsme šly do kavárny nebo do kina; Eliška byla vždycky s námi. Měla jsem Elišku ráda, ale chyběl mi ten čas o samotě s Miou.

Jednoho večera jsme s mým manželem Petrem pozvali Miu a Elišku na večeři. Doufali jsme, že to bude příležitost si popovídat a užít si nějakou dospělou konverzaci. Ale jakmile dorazily, bylo jasné, že večer se bude točit kolem Elišky. Vyžadovala neustálou pozornost a Mia jí ochotně vyhověla.

Petr se snažil zapojit Miu do rozhovoru, ale ona byla příliš zaneprázdněná péčí o každé Eliščino přání. V jednom okamžiku Eliška dostala záchvat vzteku, protože chtěla sledovat pohádky místo večeře. Mia okamžitě zapnula televizi a nechala Elišku dělat si, co chtěla.

Petr to už nemohl vydržet. Otočil se k Mie a řekl: „Nemůže si hrát sama nebo sledovat pohádky později? Snažíme se tady vést rozhovor.“

Mia vypadala šokovaně a zraněně. Sebrala Elišku do náruče a odešla bez jediného slova. Cítila jsem se rozpolcená mezi loajalitou k manželovi a přátelstvím s Miou.

Druhý den jsem se přihlásila na své sociální sítě a všimla si, že na každé profilové fotce na Miiných účtech je Eliška. Bylo to, jako by Mia úplně zmizela a nahradila ji její dcera. Uvědomila jsem si, že Mia byla úplně pohlcena svou rolí matky do té míry, že už neměla místo pro nic jiného ani nikoho jiného.

Snažila jsem se Miu kontaktovat s nadějí na obnovení našeho přátelství. Ale nikdy neodpověděla na mé zprávy ani hovory. Bylo to, jako by se rozhodla, že kdokoli, kdo nemůže přijmout její posedlost Eliškou, si nezaslouží být v jejím životě.

Měsíce se změnily v roky a Mia a já jsme se od sebe stále více vzdalovaly. Občas jsem viděla aktualizace o Elišce na sociálních sítích, ale Mia mě už nikdy nekontaktovala. Naše kdysi silné přátelství se stalo vzdálenými vzpomínkami.

Často jsem přemýšlela, jestli jsem mohla udělat něco jinak. Možná jsem měla být více chápavá k Miině nové roli matky. Ale hluboko uvnitř jsem věděla, že naše přátelství bylo odsouzeno k zániku ve chvíli, kdy Mia nechala svou posedlost Eliškou převzít kontrolu nad jejím životem.

Na konci to byl dětský rozmar, který ukončil přátelství, které kdysi vypadalo nezlomné. A i když to bolelo, musela jsem přijmout, že některé věci jsou mimo moji kontrolu.