V okamžiku, kdy jsem stála na kraji propasti, jsem si uvědomila, že jedinou cestou je jít dál. Musela jsem najít sílu v sobě, abych překonala zoufalství a našla nový smysl života. Tento příběh je o tom, jak jsem se naučila, že i v nejtemnějších chvílích je pohyb jedinou cestou vpřed.
Bezohledný dědeček vyžene svého syna a jeho malou vnučku z domu, čímž je nechá čelit nejisté budoucnosti na ulici.
„Vydrží nám to celý měsíc!“ Můj manžel říkal, že lidé přežívají na instantních nudlích měsíce, takže teď je bude jíst on! – odpověděla jsem své kamarádce po incidentu.
Ve 21 letech se Hana cítí naprosto izolovaně, přestože má stále živé rodiče, kteří pracují. Nechali ji, aby se o sebe postarala v nejkritičtějším období svého života, což ji vedlo k hluboké nenávisti k nim. Její otec, Ondřej, byl alkoholik, který fyzicky týral její matku, Barboru, která zase nic neudělala, aby změnila jejich zoufalou situaci. Tento příběh se zabývá Haniným bolestným poznáním, že někdy může být rodina, do které se narodíte, zdrojem vašeho nejhlubšího zoufalství.
