Stála jsem v kostele, když můj syn Tomáš říkal své ano ženě, kterou jsem si pro něj nikdy nepředstavovala. Slzy mi tekly po tváři, ale nebyly to slzy štěstí – spíš smutek, zklamání a možná i strach z budoucnosti. Ale právě v ten den jsem začala chápat, že láska a rodina nejsou o představách, ale o přijetí a odvaze změnit vlastní srdce.