"Opustil nás jen textovou zprávou: Manžel opustil rodinu po 15 letech manželství"

„Opustil nás jen textovou zprávou: Manžel opustil rodinu po 15 letech manželství“

Seděly jsme spolu, moje dcera a já, slzy nám stékaly po tvářích. Byly jsme opuštěné. Obě dvě. Během dvou dnů. Její přítel ji opustil a můj manžel opustil mě. Jsou to zbabělci. Neměli ani odvahu to říct do očí. Eliška dostala zprávu na sociálních sítích. Já dostala textovou zprávu. Textovou zprávu! Po 15 letech manželství. Ubohá textová zpráva. Ani jsem si nezasloužila rozhovor. Můj manžel odešel před dvěma hodinami.

"V 52 letech mě manžel opustil kvůli jiné ženě: Snažila jsem se jít dál, ale život měl jiné plány"

„V 52 letech mě manžel opustil kvůli jiné ženě: Snažila jsem se jít dál, ale život měl jiné plány“

Vždy jsem byla opatrná a citlivá osoba, i ve věku 52 let. Zda je to něco, s čím jsem se narodila, nebo vlastnost, kterou mi vštípili rodiče, nemohu říci s jistotou. Vyrůstala jsem jako jedináček ve středostavovské rodině, kde byla moje matka dominantní postavou a převzala odpovědnost za mou výchovu. Moje dětství nebylo dokonalé, ale ani hrozné. Život však nabral dramatický obrat, když se můj manžel rozhodl opustit mě kvůli jiné ženě.

"Když jsem se vrátila ze zahraničí, myslela jsem, že koupím dům pro dceru a budu žít v klidu s manželem": Ale zjistila jsem, že žije s jinou ženou

„Když jsem se vrátila ze zahraničí, myslela jsem, že koupím dům pro dceru a budu žít v klidu s manželem“: Ale zjistila jsem, že žije s jinou ženou

Nikdy jsem nechtěla házet všechny muže do jednoho pytle, ale nějak se to stalo. Upřímně, nechtěla jsem. Ale život má způsob, jak odhalit pravdu. Je srdcervoucí, když se váš manžel ukáže jako nevěrník, ale nejsem první a určitě ne poslední. Život v malém městě se zdá tak jednoduchý a krásný, ale jen pokud jste básník, spisovatel nebo umělec.

"Babičko, máma říkala, že musíš jít do domova důchodců. Slyšela jsem ji mluvit s tátou": Dítě si takové věci nevymyslí

„Babičko, máma říkala, že musíš jít do domova důchodců. Slyšela jsem ji mluvit s tátou“: Dítě si takové věci nevymyslí

Paní Nováková byla na cestě vyzvednout svou vnučku, cítíc vzácný pocit radosti. Neustále se usmívala, její podpatky klapaly na chodníku, což jí připomínalo její mladší léta. Důvodem jejího štěstí bylo, že si konečně zajistila vlastní byt. Byt byl v novostavbě, prostorný a světlý, i když měl jen jednu ložnici. Musela šetřit téměř dva roky, protože peníze z prodeje jejího venkovského domu stačily jen na