Jmenuji se Ivana a nikdy bych nevěřila, že se mi něco takového může stát. Moje sedmnáctiletá dcera Klára mi jednoho večera oznámila, že je těhotná, a její slova „Nechci být máma! Chci si užívat, chodit na party a být s kamarády!“ mi znějí v uších dodnes. Tento příběh je o tom, jak jedno rozhodnutí dokáže rozbít rodinu, změnit životy a postavit nás před otázky, na které nejsme připraveni.
Když bylo Emě pouhých 5 let, její otec nás opustil. Vychovávala jsem ji sama, zvládala několik prací, abych jí zajistila vše potřebné. Nebylo to snadné, ale chtěla jsem, aby nikdy necítila nedostatek. Vzala jsem si volno z práce, abych s ní mohla být, obětovala svůj osobní život. Teď, když plánuje svou svatbu, mi řekla, že nejsem vítána. Toto je můj příběh.
Kolik jí vlastně je? Tak mladá, proč ten spěch? A proč mít hned děti? Poslouchal mě někdo? Ani Jana ne.
– „Mami, proč se nepřestěhuješ k nám? Nemusíš být pořád sama. Bude to pro tebe lepší, zábavnější, a Naomi bude mít možnost vídat svou babičku častěji. Žiješ sama v tom malém bytě…“ Aliceina dcera, Adriana, naléhala na svou matku, aby se přestěhovala k její rodině už měsíce. Alice, nyní sedmdesátiosmiletá, byla odolná. Ale nakonec podlehla.
