Jmenuji se Alena a celý život jsem se snažila být tou nejlepší mámou pro svou dceru Kláru. Místo vděku a blízkosti jsem však sledovala, jak se z ní stává člověk, který za své neštěstí viní všechny kolem sebe. Dnes stojím před otázkou, kde jsem udělala chybu – a jestli je ještě šance to napravit.
Jmenuji se Ivana, je mi 49 let a po letech samoty jsem se odvážila znovu otevřít své srdce. Moje dospělá dcera Klára však nedokáže přijmout, že mám právo na vlastní život, a já se cítím jako vetřelec ve vlastním domě. Toto je příběh o odvaze začít znovu, o bolesti mateřství a o tom, jak těžké je najít štěstí, když vám ho nejbližší brání.
Jmenuji se Alena a celý život jsem se snažila být tou nejlepší matkou pro svou dceru Kláru. Dnes, když vidím, jak je úspěšná a laskavá, mě přesto tíží pocit, že jsem jí svým přehnaným ochranářstvím zabránila najít vlastní cestu. Tento příběh je mou zpovědí i výzvou k zamyšlení pro všechny rodiče.
Jmenuji se Jana a před lety jsem opustila práci, abych byla oporou své dceři Lucii. Teď, když je Lucie v osmé třídě, se snažím najít cestu zpět do pracovního života, ale narážím na nečekané překážky a pochybnosti o vlastní hodnotě. Můj příběh je o oběti, lásce a hledání sebe sama v době, kdy se svět kolem mě změnil.
Jmenuji se Ivana a nikdy bych nevěřila, že se mi něco takového může stát. Moje sedmnáctiletá dcera Klára mi jednoho večera oznámila, že je těhotná, a její slova „Nechci být máma! Chci si užívat, chodit na party a být s kamarády!“ mi znějí v uších dodnes. Tento příběh je o tom, jak jedno rozhodnutí dokáže rozbít rodinu, změnit životy a postavit nás před otázky, na které nejsme připraveni.
Když bylo Emě pouhých 5 let, její otec nás opustil. Vychovávala jsem ji sama, zvládala několik prací, abych jí zajistila vše potřebné. Nebylo to snadné, ale chtěla jsem, aby nikdy necítila nedostatek. Vzala jsem si volno z práce, abych s ní mohla být, obětovala svůj osobní život. Teď, když plánuje svou svatbu, mi řekla, že nejsem vítána. Toto je můj příběh.
Kolik jí vlastně je? Tak mladá, proč ten spěch? A proč mít hned děti? Poslouchal mě někdo? Ani Jana ne.
– „Mami, proč se nepřestěhuješ k nám? Nemusíš být pořád sama. Bude to pro tebe lepší, zábavnější, a Naomi bude mít možnost vídat svou babičku častěji. Žiješ sama v tom malém bytě…“ Aliceina dcera, Adriana, naléhala na svou matku, aby se přestěhovala k její rodině už měsíce. Alice, nyní sedmdesátiosmiletá, byla odolná. Ale nakonec podlehla.
