Na jedno deštivé odpoledne mi zavolali z nemocnice, že můj bratr Petr leží na neurologii a potřebuje mě. Vzpomínky na naše hádky a bolestivé dětství mě dusily, když jsem stála před rozhodnutím, jestli mu pomůžu, nebo ho nechám jít. Můj příběh je o rodině, vině a o tom, jestli máme vždycky povinnost držet při sobě, i když nás minulost rozděluje.
Všechno začalo jedním telefonátem, který mi obrátil život naruby. Kvůli dědictví po tátovi se naše rodina rozpadla a já dodnes nevím, jestli jsem udělala správnou věc. Každý den mě tíží otázka, jestli jsem zradila svého bratra, nebo jen chránila to, co mi právem patřilo.
Můj příběh začíná na chalupě v jižních Čechách, kde jsem s bratrem Markem chtěl strávit klidný víkend. Místo toho se však staré rodinné křivdy a sousedské spory proměnily v drama, které otřáslo naším vztahem i celou vesnicí. Nakonec jsem musel čelit otázce, zda vůbec znám ty, které mám nejraději.
Jmenuji se Jana a už patnáct let jsem vdaná za Petra. Moje tchyně, paní Věra, mi dlouhá léta dělala ze života peklo a snažila se rozbít naše manželství. Teď, když má její synovec novou partnerku, která jí vrací stejnou mincí, cítím směs zadostiučinění a viny.
Byl to obyčejný den, kdy mě navštívila kamarádka Marie se svým synem, ale jejich návštěva obrátila můj život naruby. Události, které následovaly, mě přiměly pochybovat o sobě samé a o tom, co znamená být dobrým člověkem. V tomto příběhu odhaluji, jak jedno odpoledne dokáže rozbít i ty nejpevnější jistoty.
Moje máma odešla náhle a já zůstala s pocitem viny, že jsem jí nedokázala říct všechno, co jsem měla na srdci. Každý den mě pronásledují vzpomínky na naše hádky a nevyřčená slova, která už nikdy nebudu moct vzít zpět. V tomhle příběhu sdílím svůj boj s vinou, hledáním odpuštění a cestou, jak znovu najít smysl života.
Moje sestra Klára zůstala sama s dětmi poté, co ji opustil manžel. V tu dobu jsem plánovala vlastní svatbu a byla jsem postavena před těžké rozhodnutí, zda jí finančně pomoci na úkor svého štěstí. Tento příběh je o vině, rodinných konfliktech a o tom, jak peníze dokážou rozdělit i ty nejbližší.
Byl to obyčejný den, kdy mě navštívila kamarádka Marie se svým synem, ale jejich návštěva obrátila můj život vzhůru nohama. Události toho odpoledne mě přinutily čelit vlastní vině, odpovědnosti a rodinným konfliktům. V tomto příběhu popisuji, jak jediný okamžik dokáže změnit vše, co jsme považovali za samozřejmé.
Jmenuji se Marie a dnes vám vyprávím, jak jsem po letech napětí a obětí musela vyhodit svého syna Tomáše a jeho ženu Lucii z našeho bytu v Brně. Celý život jsem se snažila být oporou, ale jejich nevděk, hádky a neustálé požadavky mě zlomily. Teď, když sedím sama v prázdném bytě, se ptám: Jsem opravdu špatná matka, nebo jen člověk, který už nemohl dál?
Jsem Jana a poslední dva roky pečuji o svého dědečka, který po pádu zůstal téměř nepohyblivý. Každý den bojuji s vlastními emocemi, výčitkami a únavou, ale zároveň se snažím neztratit lásku a úctu k člověku, který mě vychoval. Můj příběh je o tom, jak těžké je být oporou, když se sám cítíte na dně.
Jednoho deštivého rána jsem porodila syna, jehož vzhled odhalil pravdu, kterou jsem se snažila skrývat před celým světem i před svým manželem Petrem. Strach, vina a zoufalství mě dohnaly k rozhodnutí, které mě bude pronásledovat celý život – opustila jsem své dítě v nemocnici. Tento příběh je o zradě, rodinných konfliktech a o tom, jak těžké je žít s následky vlastních činů.
Jsem matka dvou synů, Honzy a Filípka. Jednoho obyčejného odpoledne jsem je poslala do obchodu, ale domů se vrátil jen Honza. Tato událost mi navždy změnila život a donutila mě přemýšlet o vině, odpovědnosti a křehkosti každodenního štěstí.
