Jednoho mrazivého rána jsem se rozhodla, že už nechci být otrokem peněz. Opustila jsem svůj byt v Jihlavě, prodala všechno, co jsem měla, a začala žít na opuštěné chalupě bez elektřiny a vody. Můj příběh je o boji s osamělostí, nepochopením rodiny a každodenním zápasem o přežití v české realitě.
Jmenuji se Josef a celý život jsem prožil na malé farmě na Vysočině. Když došlo k nedorozumění ohledně narozeninových sušenek pro mé vnoučata, rodinná pohoda se otřásla v základech. Musel jsem najít cestu, jak znovu spojit rodinu a připomenout všem, že láska je víc než dokonalé pečivo.
Po nečekaném setkání s rodinou na venkově jsem se ocitl v konfliktu mezi svobodou městského života a očekáváními rodiny. Zoeyina drzost mě přiměla přehodnotit své priority, zatímco bratrův pokus o usmíření mě postavil před těžké rozhodnutí. Jak se vyrovnat s tlakem rodiny a zároveň si udržet vlastní nezávislost?
Rozhodnutí bylo učiněno! „Stěhuji se na venkov,“ řekla Eliška, držíc klíče v ruce. „Prodala jsem svůj byt a koupila dům.“ Vít zůstal s otevřenou pusou a vidličkou v ruce: „Mami, to si děláš legraci?“ „Nedělám,“ usmála se tchyně. „Tvůj otec mě opustil, všechno ho přestalo bavit. Tak jsem se rozhodla začít znovu. A navíc, vnoučata…“
