„Můj Otec Mě Opustil jako Dítě“: Teď Chce Bydlet u Mě
Moje matka věnovala celý svůj život mé výchově a nikdy neuvažovala o znovu vdání. Upřímně řečeno, otcův odchod jsem přijal s klidem. Především jsme si nebyli blízcí.
Moje matka věnovala celý svůj život mé výchově a nikdy neuvažovala o znovu vdání. Upřímně řečeno, otcův odchod jsem přijal s klidem. Především jsme si nebyli blízcí.
Čekala mě životní lekce… Když přemýšlím o své minulosti, ptám se sama sebe, zda jsem byla dobrá matka, zda jsem udělala chyby, za které nyní draze platím… Celý svůj život jsem věnovala svým dětem. Vychovávala jsem je sama. Můj manžel zemřel, když bylo našemu synovi teprve dva měsíce, a v té době jsme už vychovávali naši nejstarší dceru. Tvrdě jsem pracovala. Ale nikdy
Bylo mi teprve 23 let, když mě opustil můj manžel, nechal mě samotnou vychovávat našeho malého syna, Šimona. Šimonovi byly tehdy jen tři roky. Můj manžel odešel, protože ho unavovaly neustálé problémy – koneckonců musel vydělávat peníze a utrácet je na rodinu. To se mu vůbec nelíbilo. Proč utrácet za rodinu, když mohl utrácet za sebe a svou milenku?
Bylo mi teprve 23 let, když mě opustil můj manžel, nechávajíc mě samotnou vychovávat našeho malého syna, Davida. Davidovi byly tehdy jen tři roky. Můj manžel odešel, protože ho unavovaly neustálé povinnosti – koneckonců musel vydělávat peníze a utrácet je na rodinu. To se mu vůbec nelíbilo. Proč utrácet na rodinu, když mohl utrácet na sebe a svou milenku?
„Podepsali rodný list v nemocnici a pak jsme šli domů slavit. O týden později porodila Eliška krásného chlapečka!“ – vzpomíná Ariana. „Proč čekal tak dlouho, než se vrátil?“
Kolik rodin bylo roztrháno, kolik vztahů přerušeno… Právě v těchto chvílích se odhaluje pravá povaha člověka. Nedávno musela moje kamarádka učinit srdcervoucí rozhodnutí požádat své dcery, aby opustily její domov.
Dospívající dívka sledovala, jak její matka bojuje s péčí o jejího postiženého bratra. Když se jim rozbilo jediné auto, rozhodla se požádat o pomoc bohatého souseda. Co následovalo, bylo nad její nejdivočejší sny.
Soucitná matka čtyř dětí byla nedávno pochválena svou komunitou za to, že adoptovala dvě děti své sousedky, Veroniky, po její tragické smrti na rakovinu.
Venku na něj čekala mladá žena… Jak jsem se mýlila! Ve svých snech, touhách a přesvědčeních. My ženy jsme na to závislé. Když jsem otěhotněla, můj svět se zhroutil. Ale neměla jsem si co vyčítat. Každý si volí svou cestu: porodila jsem bez manžela a můj ex si našel někoho jiného. Ani on, ani
Žijící sama po tom, co její děti vyrostly a založily si vlastní rodiny, se Viktorie setkává s neočekávaným těhotenstvím ve 44 letech. S jejím odcizeným manželem, Arturem, který si našel nový život, se potýká se složitostmi své nové reality, nejistá, jakou cestou se vydat.
Jsem rozpolcená mezi dvěma obtížnými situacemi. Jako svobodná matka s malou dcerou se snažím věnovat se její výchově a zajistit jí co nejlepší dětství. Na druhé straně mám osmdesátiletého nevlastního otce, Václava, který žije sám v chátrajícím domě v malé venkovské vesnici. Situace se stává čím dál tím vážnější a naše nedávný návrh, aby se přestěhoval do domova důchodců, vyvolal u něj emocionální zhroucení, což nás přivedlo k bolestnému patu.
Když mě můj manžel postavil před ultimátum, rozhodla jsem se zachovat naše dítě v domnění, že láska zvítězí. Nicméně zátěž, kterou to na náš vztah uvalilo, odhalila hlubší problémy, které jsme nedokázali překonat. Toto je příběh volby, která vedla k rozpadu manželství a těžkým následkům, kterým jsem musela čelit.