V padesáti letech jsem se rozhodl opustit svou ženu, ne kvůli mladší milence, ale kvůli ženě, kterou miluji už třicet let. Bojím se, že mě děti nikdy nepochopí, a vím, že tím rozbiji naši rodinu. Přesto cítím, že musím konečně žít podle svého srdce.
Jmenuji se Jana a před lety jsem opustila práci, abych byla oporou své dceři Lucii. Teď, když je Lucie v osmé třídě, se snažím najít cestu zpět do pracovního života, ale narážím na nečekané překážky a pochybnosti o vlastní hodnotě. Můj příběh je o oběti, lásce a hledání sebe sama v době, kdy se svět kolem mě změnil.
Celý život jsem žila pro své děti a rodinu, aniž bych si uvědomovala, že existuje něco víc. Až ve 48 letech jsem zjistila, že svět je mnohem širší, než jsem si kdy dokázala představit. Teď se ptám sama sebe, jestli je možné začít znovu, když už je na všechno pozdě.
Co je horšího než ztratit rodinu v nejlepších letech? Těžko to vyjádřím, ale přesně to je moje situace. V 53 letech nejsem stará, ale můj manžel mě už nevidí jako ženu. Co víc, našel si někoho jiného. Nikdy bych si nemyslela, že se mi to stane, ale potřebuji pomoc.
