Jsem Marie, matka tří synů a dvou dcer, která celý život věřila v rodinu a lásku. Dcery mi zůstaly nablízku, ale synové se mi s přibývajícími roky vzdalovali, až mezi námi zůstalo jen ticho a nevyřčená slova. Teď, když stárnu a dívám se zpět, přemýšlím, kde jsem udělala chybu a jestli je ještě šance to změnit.
Po letech, kdy byl můj život naplněný rodinným ruchem, jsem zůstala sama v tichém bytě. Děti mají své rodiny a já se musela naučit žít s prázdnotou, která mě dusila. Překvapivé přátelství se sousedkou Radkou mi ale ukázalo, že nikdy není pozdě začít znovu žít.
Jsem 68letá Eliška a po hádce mě moje dcera vyhodila z bytu. Když jsem v zoufalství našla její deník, zjistila jsem pravdu, která mi obrátila život naruby. Teď přemýšlím, jestli jsem byla opravdu tak špatná matka, nebo jestli jsme obě jen oběťmi nepochopení.
V den svých šedesátých narozenin jsem místo dárku dostala od manžela rozvodové papíry. Celý můj svět se během jedné večeře zhroutil a já musela najít sílu začít znovu. Příběh o zradě, rodinných konfliktech a hledání vlastní hodnoty v pozdním věku.
Stojím na chodbě paneláku s jednou taškou v ruce a nevěřím, že mě vlastní dcera vyhodila z bytu, který jsem jí darovala. Vzpomínám na všechny oběti, které jsem pro ni přinesla, a ptám se sama sebe, kde se stala chyba. Je to příběh o zradě, rodinných konfliktech a o tom, jak těžké je někdy najít odpuštění.
Jmenuji se Marie Novotná a po smrti manžela jsem zůstala sama v domě, který jsme společně budovali celý život. Můj syn Tomáš a jeho žena Jana mě teď tlačí, abych se odstěhovala, protože chtějí dům pro sebe. Bojuji nejen o střechu nad hlavou, ale i o důstojnost a rodinné vztahy.
Jmenuji se Marie a stojím před nejtěžším rozhodnutím svého života. Můj syn Tomáš a jeho žena Jana mě přesvědčují, abych prodala svůj dům a pomohla jim postavit jejich vysněný domov. Bojím se však, že bych mohla skončit bez střechy nad hlavou a ztratit vše, co jsem celý život budovala.
Jsem Jana a právě jsem zaslechla, jak moje dcera Lucie plánuje, že mě dá do domova důchodců. Vždycky jsem si myslela, že rodina drží při sobě, ale teď se mi svět hroutí pod rukama. Bojuji s pocitem zrady, samoty a hledám odpověď na otázku, kde je vlastně doma.
Ve stáří jsem se přestěhovala k dceři, abych nebyla sama, ale brzy jsem zjistila, že v jejím domě jsem jen hostem. Každý den jsem bojovala s pocitem, že už nepatřím nikam, a rodinné konflikty mě donutily přehodnotit celý svůj život. Příběh o ztrátě domova, hledání úcty a touze po skutečné blízkosti.
Jednoho deštivého večera jsem seděla u kuchyňského stolu a poslouchala, jak moje nejlepší kamarádka Marcela oznamuje, že se po třiceti letech manželství rozvádí. Všechno, co jsme považovaly za jisté, se najednou rozpadlo – a já jsem si musela přiznat, že i můj vlastní život je plný prázdnoty a nevyřčených otázek. Ten večer změnil nejen Marcelin osud, ale i můj pohled na to, co znamená být ženou v Česku po padesátce.
Jmenuji se Anna a po 35 letech manželství mě Marek opustil kvůli ženě, která mu slíbila nový život. Všechno, co jsem považovala za jistotu, se mi rozpadlo pod rukama. Teď stojím na prahu stáří a ptám se sama sebe, kde jsem udělala chybu a jestli ještě někdy najdu odvahu začít znovu.
Jmenuji se Halina, je mi 61 let a celý život jsem věřila, že rodina je to nejdůležitější. Vždy jsem byla ta, která pomáhala, zejména své mladší sestře Ivaně. Když jsem však jednou potřebovala pomoc já, zjistila jsem, jak křehké jsou naše rodinné vztahy.
