"Zrazeni rodinou: Manželova sestra dostala vše, a my zůstali s ničím"

„Zrazeni rodinou: Manželova sestra dostala vše, a my zůstali s ničím“

Nikdy jsem si nemyslela, že se ocitnu v takové situaci, cítíc se zrazena rodinou mého manžela. Minulý víkend svolala moje tchyně rodinné setkání, aby projednala svou závěť. Chtěla tam mít všechny: své děti, vnoučata a nás, zeťe a snachy. To, co odhalila, mě nechalo bez slov a se zlomeným srdcem. Můj manžel, který pro ni vždy byl oporou, byl zcela přehlédnut. Je to hořká pilulka k polknutí a nemohu se zbavit pocitu nespravedlnosti.

„Zrada bratra: Jak byla roztrhána rodinná tradice“

„Zrada bratra: Jak byla roztrhána rodinná tradice“

Spory o dědictví mohou rozdělit rodiny, a nikdy jsem si nemyslel, že se to stane i té naší. Můj starší bratr a já jsme vyrůstali v soudržné rodině, každý z nás žil v domě, který nám rodiče s láskou poskytli. Po náhlém úmrtí mého otce minulý rok nás nedávná smrt matky zanechala v šoku z nečekaných odhalení. Činy mého bratra mě přiměly zpochybnit vše, co jsem si myslel o rodinné loajalitě.

"Evelína Rozhodla, že Její Nejstarší Vnuk Zdědí Dům": Ale Mladší Vnuk Se Cítí Opomenutý. Dcera Je Naštvaná na Matku

„Evelína Rozhodla, že Její Nejstarší Vnuk Zdědí Dům“: Ale Mladší Vnuk Se Cítí Opomenutý. Dcera Je Naštvaná na Matku

„Mám pocit, že trhám svou rodinu na kusy,“ povzdechla si Evelína. Rozhodla se dát svůj dům nejstaršímu vnukovi, jakmile dokončí vysokou školu. O svém rozhodnutí informovala svou dceru a zetě. V současné době její vnuk studuje mimo město, ale plánuje se vrátit domů. Evelína mu chce pomoci usadit se v dospělém životě. Její dcera je však rozzuřená a cítí, že její mladší syn je nespravedlivě opomenut.

"Život s tátou, zatímco bratr si budoval svůj vlastní život: Ale v tátově závěti nebylo zmíněno, že dům bude můj"

„Život s tátou, zatímco bratr si budoval svůj vlastní život: Ale v tátově závěti nebylo zmíněno, že dům bude můj“

Když jsme vyrůstali, často jsme se s bratrem hádali. Je o tři roky mladší než já a naši rodiče, zejména táta, téměř vždy stáli na jeho straně. Škola pro mě byla trochu útočištěm; nebyli tam rodiče a ostatní děti mě chápaly a často kritizovaly Jakuba za jeho aroganci a domýšlivost. Neuplynul den, aby se mi nevysmíval kvůli mému vzhledu.