Všechno začalo smrtí mého otce a dědictvím domu, které mi odkázal. Můj bratr Tomáš to vnímal jako zradu a naše rodina se od té chvíle rozpadala. Příběh o tom, jak jeden dům dokázal roztrhat rodinné pouto a zanechal mě s otázkou, zda jsme někdy byli skutečně rodina.
Nikdy bych nevěřila, že mě vlastní rodina zradí. Po smrti otce jsem zjistila, že vše odkázal mému mladšímu bratrovi, a já zůstala stát s prázdnýma rukama. Teď přemýšlím, jestli jsem někdy byla pro svého otce vůbec dost dobrá.
Celý život jsem žil ve stínu svého staršího bratra, nikdy jsem nebyl dost dobrý pro své rodiče. Každý můj pokus získat uznání skončil zklamáním a bolestí. Dnes, když se dívám zpět, přemýšlím, jestli je možné milovat sám sebe, když vás nikdy nikdo nemiloval bez podmínek.
Jmenuji se Klára a žiju s rodiči v malém bytě na pražském sídlišti. Když se ke mně a rodičům nečekaně nastěhoval můj bratr Petr s manželkou Janou, začalo peklo na zemi. Najednou jsem byla ta, která překáží – a nikdo se mě neptal, jak se cítím.
Celý život jsem žila ve stínu své sestry Kláry. Maminka mě neustále srovnávala a nikdy jsem nebyla dost dobrá. Teď, když jsem dospělá, se snažím najít vlastní hlas a pochopit, proč mám pocit, že nikdy nebudu stačit.
Jmenuji se Jana a celý život sleduji, jak mezi mými dcerami, Lenkou a Martinou, doutná napětí. Teď, když mají vlastní děti, se jejich soupeření přeneslo i na jejich syny – Tomáše a Jakuba. Cítím se bezmocná a přemýšlím, jestli jsem někde neudělala chybu.
Celý život jsem si myslela, že naše rodina drží při sobě. Když ale máma dala Janě peníze na nový byt a mě nechala na holičkách, pocit křivdy mě začal dusit. Nevím, jak se s tím vyrovnat a jestli mám právo být naštvaná.
V rodině, kde jsem vždy byla ve stínu své starší sestry, se rozhořel konflikt o dědictví. Kimberly, vždycky ta, která měla navrch, nyní požadovala větší podíl. Naše matka se snažila udržet rovnováhu, ale ne všechny problémy mají šťastný konec.
Když jsme vyrůstaly, byly jsme se sestrou jako z jiného světa. Byla o dva roky starší a naše matka ji vždycky upřednostňovala. Škola byla mým útočištěm, kde jsem našla přátele, kteří mě oceňovali takovou, jaká jsem. Mezitím moje sestra, Eliška, nikdy nevynechala příležitost zesměšnit mé sny a vášně. Když maminka zemřela, zjistila jsem, že dům, který jsem léta nazývala domovem, není určen pro mě.
„Nikdy jsem si nepředstavovala, že moje rozhodnutí způsobí takovou bolest,“ stěžuje si Eva. Problémy začaly, když se rozhodla odkázat svůj milovaný rodinný dům svému nejstaršímu vnukovi, což vyvolalo napětí a zášť v rodině. Její dcera se cítí být mezi dvěma mlýnskými kameny a mladší vnuk se cítí přehlížený. Eviny úmysly byly čisté, ale výsledek byl všechno, jen ne pokojný.
V české předměstské domácnosti se matka potýká s rostoucím napětím mezi svými dětmi. Její dospívající dcera tlačí svého mladšího bratra do víru aktivit, poháněna touhou překonat své vrstevníky. Narůstající tlak si vybírá daň na rodině a matka hledá rady, jak se v této složité situaci orientovat.
Když jsme se rozhodli přestěhovat do většího domu, abychom vyhověli naší rostoucí rodině, mysleli jsme si, že koupě domu pro mého tchána bude velkorysým gestem. Můj švagr má však jiné plány a nyní jsme uvízli v rodinném sporu.
