Jmenuji se Tereza a nikdy nezapomenu na ten den, kdy mi zavolali z útulku, že strýčkův pes Max má být utracen. S bratrem Petrem jsme se okamžitě rozhodli jet přes půl republiky, abychom Maxe zachránili, i když to znamenalo postavit se vlastní rodině a jejich názorům. Ten den změnil nejen Maxův osud, ale i naše vztahy v rodině a pohled na to, co znamená být zodpovědný za živou bytost.
Vždycky jsem si myslela, že dokážu vyjít s kýmkoli, i s rodinou mého manžela. Po smrti tchyně se ale všechno změnilo a já zjistila, že některé věci se prostě nedají zvládnout jen dobrou vůlí. Teď stojím na prahu rozhodnutí, které může rozbít naši rodinu.
Jmenuji se Lucie a poslední měsíce žiji v neustálém napětí. Můj manžel Petr se po tragické smrti svého mladšího bratra zcela oddal jeho rodině a na nás, jeho vlastní ženu a děti, jako by zapomněl. Každý den bojuji s pocitem opuštěnosti, zatímco se snažím udržet naši rodinu pohromadě.
