Jmenuji se Dominika a už roky žiju rozpolcená mezi svou vlastní rodinou a tou, do které jsem se narodila. Neustále mě volají zpět – máma i sestra, které se na mě spoléhají, zatímco moje vlastní děti a manžel trpí. Dnes už nevím, kde je hranice mezi pomocí a sebeobětováním, a zoufale hledám radu.
Vždycky jsem byla ta, která držela rodinu pohromadě, ale letos jsem se rozhodla změnit pravidla. Chtěla jsem, aby narozeniny mého manžela byly intimní a jen naše, ne další přehlídkou rodinných očekávání. Netušila jsem, jak moc tím rozvířím staré rány a jak hluboko budu muset sáhnout do vlastního svědomí.
Jmenuji se Ivana a celý život jsem byla tou, která držela rodinné tradice pohromadě. Letos jsem se rozhodla, že svůj narozeninový den prožiji jinak – bez nekonečného vaření a snahy zavděčit se všem. Netušila jsem, jak moc tím rozvířím stojaté vody naší rodiny a jak hluboko mě to zasáhne.
Jsem Jana a celý život jsem obětovala své rodině. Když mě manžel zradil a obvinil mě, že za to můžu já, zhroutil se mi svět. Teď stojím na rozcestí a přemýšlím, jestli jsem někdy měla právo myslet i na sebe.
Celý život jsem byla oporou rodiny, zapomínala na sebe a své sny. Jednoho rána mi došlo, že mě nikdo doopravdy neposlouchá, i když ode mě všichni pořád něco chtějí. Tohle je můj příběh o tom, jak jsem se rozhodla bojovat za vlastní štěstí a hlas.
Celý život jsem pracovala v zahraničí, abych svým dcerám zajistila lepší budoucnost. Místo vděčnosti jsem však sklidila závist, hádky a rozpad rodinných vztahů. Teď stojím na rozcestí a přemýšlím, jestli je čas začít žít konečně pro sebe.
Celý život jsem žila pro své děti, ale když odešly z domu, zůstala jsem sama se svými sny a strachem. Nečekané dědictví mi otevřelo dveře k novému životu, ale moje rozhodnutí rozbouřilo rodinu a přinutilo mě čelit otázce, zda mám právo být konečně šťastná. Příběh o odvaze, vině a hledání sebe sama v české rodině.
Stojím ve frontě na úřadě práce v Plzni, v ruce složku s dokumenty a v hlavě tisíc myšlenek. Celý život jsem se starala o ostatní, zapomínala na sebe, a teď, když jsem sama potřebovala pomoc, zjistila jsem, jak těžké je požádat. Tento příběh je o tom, co znamená být neviditelný pro vlastní rodinu i společnost, když jste zvyklí dávat všechno ostatním.
Dělilo je 5 let. Protože její mladší sestra byla vždy oblíbenkyní, veškerá vina a tresty padaly na jejich matku. Musela svou sestru milovat, starat se o ni a nikdy si nestěžovat.
Potřebovala jsem nějaký volný čas, abych mohla dělat něco, co mě těší. Těšila jsem se na učení nových jazyků a přihlášení se na lekce jógy. Ale věci nešly podle plánu.
