Jmenuji se Jana a jednoho večera jsem si uvědomila, že můj manžel Petr už mě nemiluje. Všechno začalo nenápadně – mlčení u večeře, pohledy do mobilu místo do očí a pocit, že jsem v našem bytě sama, i když sedíme vedle sebe. Tento příběh je o tom, jak jsem hledala odvahu postavit se pravdě a rozhodnout se, co dál.
Jmenuji se Ivana a celý život jsem obětovala svému jedinému synovi, Tomášovi. Když se oženil s Lenkou, chtěla jsem jim být oporou, ale moje pomoc se obrátila proti mně. Teď stojím na prahu samoty a přemýšlím, jestli jsem někdy opravdu žila pro sebe.
Celý život jsem vyrůstal jen s mámou a babičkou v malém bytě na sídlišti v Ostravě. Táta o mně věděl, ale nikdy se neukázal, a máma o něm téměř nemluvila. Vždycky jsem cítil prázdné místo, které jsem se snažil zaplnit otázkami, vztekem i nadějí, že jednou najdu odpovědi.
Jmenuji se Klára a v pětatřiceti letech jsem úspěšná, samostatná žena, která však stále touží po lásce a manželství. V dnešní době, kdy se většina mých vrstevnic soustředí na kariéru a osobní rozvoj, se cítím jako outsiderka, protože toužím po něčem, co už se zdá být přežitkem. Můj příběh je o hledání rovnováhy mezi nezávislostí a touhou po blízkosti, o rodinných konfliktech a o tom, jak těžké je najít lásku v moderní Praze.
Jmenuji se Bohumil a právě dnes slavím sto let. Celý život jsem žil ve stínu války, ztrát a ticha, které po sobě zanechaly roky strachu. Netušil jsem, že právě sousedé, které jsem považoval za cizí, mi připomenou, že i po tolika letech může člověk znovu najít domov.
Jmenuji se Jaroslav a včera jsem zažil něco, co mě donutilo přemýšlet o tom, jak se dnešní společnost chová ke starším lidem. V parku, kde jsem si chtěl jen na chvíli odpočinout, jsem se stal terčem posměchu a lhostejnosti. Tento zážitek mě hluboce zasáhl a přiměl mě zpochybnit, zda má stáří v naší zemi ještě nějakou váhu.
Jmenuji se Alena a v sedmašedesáti letech jsem zjistila, že domov není samozřejmost. Moje děti mě odmítly přijmout pod svou střechu a já se musím vyrovnat s pocitem odmítnutí i nejistotou, co bude dál. Tento příběh je o bolesti, hledání smíření a odvaze začít znovu.
Jmenuji se Barbora a celý život jsem zasvětila svému synovi Tomášovi. Když jsem ho po letech potkala na ulici a on předstíral, že mě nezná, zhroutil se mi svět. Tento příběh je o bolesti, zklamání a otázce, zda matčina láska někdy opravdu stačí.
Jsem Marie a už přes rok jsem neviděla svého vnuka Tomáška. Všechno se změnilo, když jsem přestala finančně podporovat svou dceru Kláru. Teď se ptám sama sebe, jestli jsem udělala správné rozhodnutí, nebo jestli jsem přišla o rodinu kvůli penězům.
Jsem Jana, matka dvou malých dětí, která stojí na rozcestí mezi rozvodem a záchranou manželství. Můj muž Pavel je pohlcený svou firmou, zatímco já se topím v každodenním kolotoči nemocí, pláče a samoty. V tomto příběhu sdílím své pochyby, bolest i naději, že snad ještě existuje cesta zpět.
Jmenuji se Klára a poslední měsíce mého života se změnily v nekonečný boj mezi láskou k rodině a touhou po klidu. Svatba mé sestry Jitky, společné bydlení v malém bytě a babiččina bolestná samota mě nutí přehodnocovat, co vlastně znamená domov. Každý den se snažím najít řešení, které by nikoho nezranilo, ale čím víc se snažím, tím víc se vše zamotává.
Jmenuji se Tereza a poslední rok mého života byl jako nekonečný boj o pozornost mého manžela Petra. Zatímco já jsem se snažila zvládnout mateřství a samotu, on byl buď v práci, nebo u své maminky. Nejhorší na tom je, že Petr si vůbec nepřipouští, že by něco bylo špatně.
