Ten den, kdy mi můj syn Petr řekl, abych nechodila na oslavu narozenin svého vnuka, se mi zhroutil svět. Vracím se v myšlenkách ke všem okamžikům a rozhodnutím, které nás k této propasti dovedly. Teď sedím sama v tichu svého bytu a přemýšlím, co vlastně znamená rodina, když láska nestačí.
Jmenuji se Ivana a po smrti rodičů, bratra a babičky jsem zdědila několik bytů v Praze. Místo klidu mi však dědictví přineslo jen hádky, závist a rozpad rodinných vztahů. Každý den bojuji s příbuznými, kteří mé byty považují za své, a přemýšlím, co vlastně znamená domov, když ho všichni chtějí, ale nikdo nerespektuje.
Jmenuji se Lenka a celý život jsem žila ve stínu svého manžela, Tomáše. Když nás opustil v polorozpadlém statku na Vysočině, zůstala jsem sama s dětmi a musela čelit nejen jeho zradě, ale i vlastní nejistotě. Příběh vypráví o boji za přežití, o naději, která se pomalu vytrácí, a o otázkách, které si kladu dodnes.
Jmenuji se Božena a v sedmdesáti letech jsem musela učinit rozhodnutí, které mi roztrhalo srdce. Kvůli nízkému důchodu jsem se rozhodla pronajmout svůj byt, což vedlo k vyhrocenému konfliktu s vlastním synem a jeho rodinou. Teď žiju sama a každý den přemýšlím, jestli jsem udělala správnou věc.
Jmenuji se Jarmila a po odchodu dětí z domova se můj život obrátil naruby. Společné bydlení se snachou se stalo nesnesitelným, a když jsem hledala útěchu u dcery, čekalo mě jen odmítnutí. Teď přemýšlím, kde jsem udělala chybu a jestli pro mě v životech mých dětí ještě zbylo místo.
Už skoro dva týdny jsem bez lásky a péče. Můj manžel Tomáš odešel k rodičům a ani nezavolal. Zůstala jsem sama s naší dcerou Aničkou a bojuji s bezesnými nocemi.
Jmenuji se Eliška a po třiceti letech mateřství jsem zůstala sama v domě, kde kdysi zněl smích mých tří dětí. Nejstarší syn Michal žije v zahraničí a téměř se neozývá, zatímco Jana a Ondřej mají své rodiny a na mě jim nezbývá čas. Každý večer si prohlížím staré fotografie a přemýšlím, kde se stala chyba, že je dnes kolem mě jen ticho.
Vše se změnilo v den, kdy zemřel můj otec a rodina se rozpadla kvůli dědictví. Zrada, hádky a samota mě srazily na kolena, ale víra mi dala sílu odpustit a najít nový smysl života. Dnes se ptám: co je v životě opravdu důležité?
Jmenuji se Anna a nikdy bych nevěřila, že v padesáti dvou letech budu stát uprostřed rodinného dramatu, které rozpoutala má vlastní dcera. Po patnácti letech samoty a dřiny, kdy jsem se snažila Kláře zajistit lepší život, mě obvinila z krádeže peněz, které si šetřila na studia. Tento příběh je o bolesti, nedorozumění, ale i o cestě k odpuštění a pochopení.
Jmenuji se Lucie a vždycky jsem věřila, že až budu mít děti, moje máma mi bude stát po boku. Místo toho si začala užívat nový život a já zůstala na všechno sama. Tenhle příběh je o bolesti, závisti, ale i o hledání cesty zpátky k sobě.
Jsem Alena, matka dvou synů z Ostravy, která odjela za prací do Německa, aby rodině zajistila lepší život. Po letech dřiny jsem zjistila, že mě manžel podvádí a synové mi to tajili. Teď se ptám sama sebe, jestli všechny mé oběti měly smysl a co vlastně znamená domov.
Jednoho deštivého rána mě sousedka Jana požádala, abych se postarala o její maminku, když odjíždí za prací do Německa. Zpočátku jsem váhala, ale brzy jsem zjistila, že péče o paní Věru mi dává nový smysl života. Přestože jsem čelila nepochopení vlastní rodiny a nečekaným konfliktům, objevila jsem sílu v obyčejné lidské blízkosti.
