Jednoho deštivého večera jsem se rozhodla ukončit roky trvající napětí a vyhodila jsem z našeho bytu nejen své tchány, ale i vlastního manžela. Bylo to rozhodnutí, které mi změnilo život, ale nelituji ho. Příběh o tom, jak rodinné vztahy a neochota ke kompromisu mohou rozbít i to, co se zdálo být pevné.
Dnes jsem udělala něco, co jsem si nikdy nemyslela, že budu muset udělat – vyhodila jsem svého syna Tomáše a jeho ženu Lucii z mého bytu. Roky jsem byla matkou, která vždycky všechno obětovala pro rodinu, ale dnes jsem si uvědomila, že už dál nemůžu žít jako služka ve vlastním domě. Teď přemýšlím, jestli jsem udělala správnou věc, nebo jestli jsem jen sobecká matka.
Tři roky jsem žila s pocitem, že pomáhám svému synovi a jeho ženě, když u mě bydleli. Postupně se však z dočasné pomoci stalo břemeno, které mě ničilo, až jsem musela udělat bolestné rozhodnutí. Teď přemýšlím, jestli jsem byla krutá matka, nebo jestli jsem je konečně naučila postavit se na vlastní nohy.
Jednoho deštivého večera mi máma oznámila, že už nechce žít sama a že se ke mně nastěhuje. Myslela jsem, že si dělá legraci, dokud mi nezavolala, že pronajala svůj byt a balí kufry. Teď žijeme pod jednou střechou a já se snažím najít rovnováhu mezi pomocí, svobodou a vlastní rodinou.
Seznámili jsme se na narozeninové oslavě společného přítele. Honza o mě okamžitě projevil zájem, takže jsme si povídali celý večer. Zdál se být zajímavým a vtipným společníkem, a já mám ráda muže s dobrým smyslem pro humor. Když večírek skončil, Honza si vyžádal moje telefonní číslo a já mu ho dala. Netrpělivě jsem čekala na jeho zavolání. Dny ubíhaly
