Jmenuji se Šárka a nikdy bych nevěřila, že jeden starý dům na okraji Plzně změní celý můj život. Když mě tchyně Jana chtěla vystrnadit z domu, který jsem s manželem Petrem milovala, netušila, že právě ona odhalí tajemství, které naši rodinu navždy poznamená. Tento příběh je o bolesti, zradě i naději, která se rodí tam, kde by ji nikdo nečekal.
Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, že mě vlastní syn postaví před takovou zradu. S manželem jsme mu chtěli dopřát samostatnost, ale on naši důvěru zneužil a pronajal náš byt cizím lidem za našimi zády. Teď stojím před otázkou, jestli je možné odpustit a jak znovu najít rodinnou důvěru.
Jmenuji se Dagmar a celý život jsem dřela, abych svému synovi Tomášovi zajistila lepší budoucnost. Když jsem se rozhodla utratit své celoživotní úspory za oslavu šedesátin, narazila jsem na nepochopení a zklamání ze strany Tomáše a jeho ženy Lucie, kteří doufali, že jim peníze pomohou s koupí auta. Můj příběh je o tom, jak těžké je najít rovnováhu mezi vlastním štěstím a rodinnými očekáváními.
Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, jak moc dokáže rodina bolet. Můj život se obrátil naruby, když jsem se snažila najít společnou řeč s rodiči mého zetě, kteří rozvraceli naši rodinu. Dnes se ptám sama sebe, kde je hranice mezi snahou o klid a ochranou vlastního štěstí.
Jsem Charlotta a celý život jsem žila pro svou rodinu, hlavně pro svého syna Davida a dvě vnučky. Jedna oslava měla být šancí na usmíření, ale místo toho jsem přišla o to nejcennější – blízkost se svým synem. Vše kvůli činům mé snachy Jasmíny, které mi zlomily srdce.
Jmenuji se Eliška a po třiceti letech mateřství jsem zůstala sama v domě, kde kdysi zněl dětský smích. Nejstarší syn Tomáš odjel do Německa a už roky se neozval, dcera Hana má vlastní rodinu v Brně a nejmladší Petr žije v Praze, kde na mě nemá čas. Každý večer si prohlížím staré fotografie a přemýšlím, jestli jsem někde neudělala chybu, že je teď kolem mě takové ticho.
Jsem Marie a nikdy bych nevěřila, že se mi rodina rozpadne kvůli nedorozumění a bolesti, kterou jsem si dlouho nechtěla přiznat. Když se moje snacha Jana začala odcizovat, cítila jsem bezmoc, vztek i vinu. Nakonec jsem našla sílu v modlitbě a víře, které mi pomohly pochopit samu sebe i druhé.
Jmenuji se Jana a celý život jsem bojovala s tím, jak sladit vlastní touhy s tím, co je nejlepší pro mého syna. Po rozvodu jsem chtěla znovu najít štěstí s bývalým manželem, ale můj syn Tomáš už měl svého nového tátu. Když jsem se rozhodla pro návrat ke staré lásce, rodina se ocitla na pokraji rozpadu.
Jmenuji se Jana a celý život jsem bojovala za to, aby naše zahrada nebyla jen obyčejný trávník, ale místo, kde roste zelenina, květiny a kde se tvoří vzpomínky. Můj muž Petr nikdy nepochopil, proč se tolik dřu, a často jsme kvůli tomu vedli hádky. Dnes, když stojím mezi záhony a slyším jeho slova v hlavě, přemýšlím, jestli jsem opravdu tvrdohlavá, nebo jestli je v tom něco víc.
Stojím v kuchyni, zatímco máma křičí, že nikam nepůjde. Musím ji přesvědčit, že domov pro seniory je pro ni to nejlepší, ale sám tomu sotva věřím. Když mezi jejími věcmi najdu starý dopis, všechno, co jsem si myslel o našem vztahu, se otřese v základech.
Jsem Marie a můj domov se za posledních šest měsíců proměnil v pole napětí. Můj syn Petr a jeho žena Anna se ke mně nastěhovali s tím, že to bude jen dočasné, ale místo rodinné pohody přišlo odcizení a hádky. Teď stojím před otázkou, zda mám právo být ve vlastním domě, nebo jestli už jsem jen hostem ve svém životě.
Jmenuji se Petra a můj život se obrátil vzhůru nohama, když se ke mně a mému manželovi nastěhovala moje máma, aby nám pomohla s malou dcerkou. Místo úlevy přišla vlna napětí, hádek a pocitu, že ztrácím kontrolu nad vlastním domovem. Teď stojím před rozhodnutím, které může změnit naši rodinu navždy.
