„Můj bratr si stěžoval, že táta ode mě nemohl dostat žádnou pomoc“: Teď už chápe
Ačkoli bylo jasné, proč se táta nikdy nesnášel s žádným režisérem v žádném divadle, vždy našel něco špatného na všem. Kolegové herci sdílejí své názory na jeho chování.
Ačkoli bylo jasné, proč se táta nikdy nesnášel s žádným režisérem v žádném divadle, vždy našel něco špatného na všem. Kolegové herci sdílejí své názory na jeho chování.
Moje tchyně je ztělesněním obtížné osoby. Je jako Ijáček ze starých pohádek o Medvídkovi Pú – vždy nešťastná, pomalá a neustále unavená. Nechápu, proč ji musím snášet, když má i jiné děti.
Moje matka mě vždy varovala, že žít s rodinou mého manžela může být recept na katastrofu. Myslela jsem si, že to zvládnu, ale mýlila jsem se. Navzdory mým nejlepším snahám se věci zhoršily poté, co zemřel můj tchán. Tady je můj příběh o tom, jak se vše rozpadlo.
Moje tchyně je na nás už tři měsíce rozčílená. Důvodem její nespokojenosti je, že jsme se rozhodli jet na dovolenou místo toho, abychom jí dali peníze na rekonstrukci domu. Její dům žádné úpravy nepotřebuje, ale ona věří, že rekonstrukce by se měly dělat každých pět let. Mezitím raději utrácí své vlastní peníze za různé požitky. My nejsme
Nemám ráda být v blízkosti malých dětí a nemám v úmyslu hlídat své vnoučata. Teď, když jsem konečně v důchodu, chci žít pro sebe a ne trávit svůj volný čas péčí o cizí děti.
– …V květnu jsme začali čelit finančním potížím – říká osmadvacetiletá Eva. – Můj manžel a já jsme nemohli vymyslet lepší řešení než pronajmout náš zastavený byt a dočasně se přestěhovat k mé tchyni… Ačkoli tento byt jí úplně nepatří. Je to dvoupokojový byt, kde moje tchyně žije se svým partnerem, a je to tak
Když se Eva vrátila z práce domů, její manžel vypadal dost zvláštně. Jan seděl na gauči, hluboce zamyšlený. „Co se děje, miláčku?“ zeptala se Eva. Jan vysvětlil, že jeho matka opět přišla a začala si stěžovat. Řekla, že by se Eva neměla ke své tchyni chovat tak tvrdě. „Prohlížela si naše…“
„Nikdy jsem o tom s dětmi nemluvila, protože věřím, že je to neetické. Každý si buduje život podle svého.“ Nedávno slavila Marie narozeniny. Obvykle
Čekal jsem na okamžik, kdy se moje tchyně začne vměšovat do našich životů a vnucovat nám svá pravidla. Postupem času nás začala navštěvovat jako host. Volala
Můj bratranec také přijel na návštěvu, takže jsem se nikdy nenudil. Byli jsme stejně staří, takže jsme vždy měli co dělat a vydávali se na dobrodružství. Můj dědeček byl přísný a jeho metody byly tvrdé.
Před několika týdny mi kolem desáté večer zavolal syn v panice. Řekl, že jeho manželka, moje snacha Jana, byla odvezena do nemocnice a nikdo nemohl pohlídat jejich dítě. Na cestě do nemocnice syn přivezl jejich sedmiměsíční dítě ke mně a prosil: „Prosím, mami, potřebujeme tvou pomoc; nikdo jiný tu není.“ Samozřejmě jsem souhlasila, i když to byla náhlá a náročná situace.
Když jsem se ptal mámy na tátu, vždy mi říkala, že žádného nemám. Před rokem mi konečně odhalila pravdu. Ukázalo se, že ona a můj otec měli složitou minulost.