Jsem Alena a v šedesáti pěti letech jsem se stala plnohodnotnou babičkou na plný úvazek. Místo klidného stáří a splněných snů jsem se ocitla v kolotoči povinností, kde moje vlastní potřeby přestaly existovat. Teď stojím před otázkou, jestli mám právo chtít zpět svůj život.
Jmenuji se Ivana a celý život jsem se snažila být tou nejlepší matkou. Když se moje dcera Lucie po svatbě i s manželem nastěhovala zpět domů, myslela jsem, že je to jen na chvíli. Teď už ale nevím, kde je hranice mezi pomocí a ztrátou vlastního domova.
Jmenuji se Jaroslav a celý život jsem dřel, abych své rodině zajistil domov. Nikdy by mě nenapadlo, že právě naši synové, Tomáš a Lukáš, se nás pokusí vystrnadit z domu, který jsme s manželkou Alenou budovali celý život. Tento příběh je o zradě, bolesti, ale i o síle postavit se vlastní rodině.
Jmenuji se Ondřej a nikdy bych nevěřil, že mě zradí vlastní bratr. V příběhu popisuji, jak jsem se s jeho zradou vyrovnával, jakou roli v tom sehrál náš farář a jak těžké je najít cestu k odpuštění, když vás zklame ten nejbližší. Moje cesta je plná bolesti, otázek a hledání smyslu v rodinných vztazích.
Jmenuji se Ludmila a celý život jsem žila pro svou rodinu. Když mě synova žena začala od mých vnoučat izolovat, myslela jsem, že je to jen nedorozumění. Nakonec jsem zjistila pravdu, která mě zlomila a donutila přehodnotit celý svůj život.
Jmenuji se Tomáš a celý život mě provázela babička Marie, která se před celou vesnicí chlubila mým úspěchem, i když mě téměř neznala. Její pýcha a potřeba uznání rozdělovala naši rodinu a já jsem se musel rozhodnout, jestli budu dál mlčet, nebo konečně řeknu pravdu. Tento příběh je o bolesti, kterou způsobují nevyřčené pravdy a o tom, jak těžké je postavit se rodinným mýtům.
Jsem Hana a nikdy jsem si nemyslela, že mě vlastní rodina zradí. Po letech práce v Německu jsem zjistila, že můj muž má milenku a naši synové to přede mnou tajili. Teď stojím před troskami svého života a ptám se, kde jsem udělala chybu.
V prosinci jsem pozvala osamělou sousedku na Štědrý večer, protože mi jí bylo líto. Netušila jsem, že se stane nejbližší osobou v mém životě a že společně překonáme samotu i rodinné konflikty. Tento příběh je o tom, jak nečekané přátelství může změnit život a otevřít srdce.
Jsem Lucie a s manželem Pavlem jsme půl roku investovali vše do rekonstrukce starého domu jeho matky. Když jsme doufali, že se tam konečně usadíme, tchyně dům darovala Pavlovu bratrovi. Cítím se zrazená, zklamaná a nevím, jestli ještě někdy dokážu své tchyni odpustit.
Jednoho deštivého večera jsem seděla u kuchyňského stolu a poslouchala, jak moje nejlepší kamarádka Marcela oznamuje, že se po třiceti letech manželství rozvádí. Všechno, co jsme považovaly za jisté, se najednou rozpadlo – a já jsem si musela přiznat, že i můj vlastní život je plný prázdnoty a nevyřčených otázek. Ten večer změnil nejen Marcelin osud, ale i můj pohled na to, co znamená být ženou v Česku po padesátce.
Jmenuji se Lucie a jsem matka tří dětí z Brna. Kvůli svým tetováním jsem byla vyloučena ze školních akcí a čelím diskriminaci při hledání práce. Můj příběh je o bolesti, hrdosti a boji za právo být sama sebou i pro své děti.
Jmenuji se Alena a v srdci Prahy bojuji každý den o to, abych uživila své čtyři děti. Moje máma, paní Marie, mi neustále připomíná, že bych měla žít jinak, ale já věřím, že rodina je nade vše. Přesto mě tíha každodenních starostí někdy dohání k zoufalství a nutí mě přemýšlet, jestli jsem si vybrala správnou cestu.
