Jmenuji se Jana Novotná a nikdy bych nevěřila, že jeden dopis může převrátit celý můj život naruby. S manželem Petrem jsme adoptovali malou Aničku z dětského domova v Brně, ale rok po jejím příchodu se objevila minulost, kterou jsme si nedokázali představit. Tento příběh je o lásce, strachu, rodinných tajemstvích a o tom, jak těžké je někdy najít odvahu čelit pravdě.
Jmenuji se Tomáš a po smrti své ženy jsem se snažil najít nový smysl života pro sebe i pro naše dvě děti. Když jsem potkal Evu, myslel jsem, že jsme konečně našli štěstí, ale jedno její neuvážené slovo na rodinné oslavě všechno změnilo. Teď stojím před rozhodnutím, které může rozbít naši rodinu podruhé.
Stojím v kuchyni a sleduji, jak se můj syn Marek hádá se svou ženou Terezou o to, kdo dneska umyje nádobí. Nikdy by mě nenapadlo, že právě domácí práce rozvíří v naší rodině tolik emocí a otázek. Příběh o tom, jak se mění role v českých rodinách, a jak těžké je někdy přijmout, že rovnost není jen slovo z novin.
Jmenuji se Ivana a celý život jsem obětovala svému jedinému synovi, Tomášovi. Když se oženil s Lenkou, chtěla jsem jim být oporou, ale moje pomoc se obrátila proti mně. Teď stojím na prahu samoty a přemýšlím, jestli jsem někdy opravdu žila pro sebe.
Začínám svůj příběh v okamžiku, kdy mi život podrazil nohy a já musela čelit pravdě o sobě i svých vztazích. Prožila jsem tři velké lásky, každá mě poznamenala jinak a donutila mě přehodnotit, co vlastně od života chci. Dnes se ptám sama sebe, jestli je možné najít štěstí, když se člověk tolikrát spálí.
Jmenuji se Veronika a jsem nejstarší dcera svého táty, který dlouhá léta bojoval s alkoholem. Pro školní úkol jsem napsala dopis o tom, jaké to je žít v rodině, kde alkohol ničí vztahy i sny. Nikdy by mě nenapadlo, že můj příběh zasáhne tolik lidí a otevře tolik bolestivých, ale potřebných otázek.
Celý život mě vychovávala babička, protože máma mě opustila kvůli novému partnerovi. Po letech se máma vrátila, ale ne z lásky, nýbrž kvůli vlastnímu prospěchu. Tohle je příběh o zradě, rodinných poutech a o tom, jak jsem hledala pravdu i samu sebe.
Celý život jsem vyrůstal jen s mámou a babičkou v malém bytě na sídlišti v Ostravě. Táta o mně věděl, ale nikdy se neukázal, a máma o něm téměř nemluvila. Vždycky jsem cítil prázdné místo, které jsem se snažil zaplnit otázkami, vztekem i nadějí, že jednou najdu odpovědi.
Všechno se změnilo v den, kdy mi sestra Jana zavolala, že ji opustil manžel a zůstala s dětmi sama. Zatímco jsem plánovala vlastní svatbu a řešila hypotéku, musela jsem najít sílu i peníze, abych jí pomohla. Příběh o tom, jak těžké je balancovat mezi vlastními sny a rodinnou odpovědností.
Všechno začalo jedním večerem, kdy jsem si uvědomila, že ztrácím samu sebe kvůli lásce, která mě dusila. Sdílím příběh o tom, jak jsem se nechala pohltit vztahem s Petrem, ignorovala rady své babičky a zapomněla na vlastní hranice. Nakonec jsem pochopila, že skutečná láska začíná respektem k sobě samé a odvahou odejít, když je to potřeba.
Jmenuji se Bohumil a právě dnes slavím sto let. Celý život jsem žil ve stínu války, ztrát a ticha, které po sobě zanechaly roky strachu. Netušil jsem, že právě sousedé, které jsem považoval za cizí, mi připomenou, že i po tolika letech může člověk znovu najít domov.
Ve dvaceti sedmi letech jsem věřila, že mám všechno – milujícího manžela Tomáše a krásného syna Matěje. Ale postupně jsem začala cítit, jak se Tomáš od nás vzdaluje, nejvíc od našeho syna. Toto je příběh o tichých napětích, rodinných konfliktech a o tom, že láska někdy nestačí.
