Jsem Jana, matka jediného syna, a nikdy jsem si nepředstavovala, že mě život postaví před takovou zkoušku. Můj syn Tomáš mi oznámil, že si chce vzít ženu, která je o deset let starší a má tři děti z předchozího vztahu. Bojuji s vlastními předsudky, strachem o jeho budoucnost i s tím, jak moc ho miluji.
Jmenuji se Lucie a nikdy bych nevěřila, jak hluboko mohou sahat předsudky v naší společnosti. Když mi u přepážky na úřadě řekli, že nejsem matka svého syna, ale jen jeho chůva, rozpadl se mi svět. Tento příběh je o boji za vlastní identitu, o rodinných konfliktech a o tom, jak těžké je být jiný v zemi, kde každý čeká, že budete zapadat do škatulek.
Jmenuji se Klára a nikdy jsem si nemyslela, že mě vlastní vzhled postaví proti mé rodině. Když mě na úřadě považovali za cizí ženu, začal boj o uznání mé role matky. Tento příběh je o předsudcích, které nás rozdělují, a o odvaze postavit se jim čelem.
Jmenuji se Radek a nikdy bych nevěřil, že jeden obyčejný den na pražském Andělu mi převrátí život naruby. Setkání s ženou, která mě žádala o pár korun na jídlo, rozvířilo v mé rodině i v mém srdci bouři pochybností, hněvu i soucitu. Příběh o tom, jak těžké je rozlišit mezi skutečnou nouzí a vypočítavostí, a jak snadno se může důvěra změnit v hořkost.
Jmenuji se Hana a nikdy nezapomenu na ten den, kdy mi manžel oznámil, že odchází. Zůstala jsem sama s dvojčaty, která byla čerstvě diagnostikována s autismem, a musela jsem bojovat nejen s jejich potřebami, ale i s předsudky okolí. Můj příběh je o bolesti, síle a hledání naděje tam, kde ji nikdo nečekal.
Jsem Halina, je mi 63 let a po letech samoty jsem se zamilovala. Moje děti však místo radosti cítí stud a odsuzují mě před sousedy. Příběh o odvaze milovat navzdory věku i rodinným předsudkům.
Jsem Anna a celý život jsem bojovala s tím, že mě rodiče mého přítele Jakuba nikdy nepřijali. Pocházím z rozbité rodiny a jejich očekávání byla vždy jiná než ta moje. Tento příběh je o lásce, předsudcích a odvaze postavit se za sebe i za toho, koho milujeme.
Jmenuji se Adam a nikdy nezapomenu na den, kdy jsem přivedl svou nevěstu domů. Máma byla v šoku, protože jsem si vybral ženu, kterou si pro mě nikdy nepředstavovala. Ten den změnil naši rodinu navždy a já se stále ptám, jestli jsem udělal správné rozhodnutí.
Jmenuji se Lucie a jsem matka tří dětí z Brna. Kvůli svým tetováním jsem byla vyloučena ze školních akcí a čelím diskriminaci při hledání práce. Můj příběh je o bolesti, hrdosti a boji za právo být sama sebou i pro své děti.
První setkání s Johnovou matkou bylo katastrofální. Přestože jsem se snažila, její předsudky a ostrá slova mě zraňovala a rozdělovala naši rodinu. Nakonec jsem musela najít sílu postavit se za sebe i naši lásku.
Nikdy jsem nečekala, že se zamiluji ve svých dvaašedesáti letech, a už vůbec ne do muže, kterého jsem potkala v práci. Když to zjistil můj syn, nazval mě naivní stařenkou a naše rodina se ocitla na pokraji rozkolu. Přesto věřím, že i v mém věku má člověk právo na štěstí – nebo snad ne?
Nikdy by mě nenapadlo, že v osmačtyřiceti letech znovu uslyším slovo ‚těhotná‘ ve spojení se svým jménem. Po rozvodu a odchodu dětí z domu jsem si myslela, že mám klid a nový začátek, ale osud měl jiné plány. Teď stojím před rozhodnutím, které rozděluje moji rodinu a nutí mě přemýšlet, co vlastně znamená být matkou – a ženou – v Česku po čtyřicítce.
