Jmenuji se Hana a po smrti svého manžela jsem dlouhá léta žila v osamění, přesvědčená, že láska už do mého života nepatří. Všechno se změnilo, když jsem potkala Viktora, muže, který mi vrátil odvahu znovu otevřít své srdce navzdory předsudkům okolí i vlastní rodiny. Můj příběh je o bolesti, rodinných konfliktech a odvaze milovat znovu, i když si všichni myslí, že už je pozdě.
Jmenuji se Lucie a můj příběh začíná v okamžiku, kdy mě manžel Petr obvinil z nevěry a odešel, zatímco jsem v náručí držela naši novorozenou dceru. Musela jsem čelit zlomenému srdci, odsuzování okolí i každodennímu boji o přežití jako samoživitelka v malém městě na Vysočině. Je to příběh zrady, odvahy a hledání naděje v troskách důvěry.
Všechno se změnilo v okamžiku, kdy moje matka zjistila, že naše dcera byla počata díky dárcovství spermatu. Najednou jsme nebyli rodina, ale cizí lidé, mezi kterými se rozprostřelo ticho a bolest. V tom příběhu jsem musela čelit nejen předsudkům, ale i vlastnímu strachu, že přijdu o všechno, co miluji.
Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, že se můj život tak zamotá. Zamilovala jsem se do Karla, muže o čtyřicet let staršího, a musela jsem čelit nejen vlastní rodině, ale i předsudkům celého okolí. Tento příběh je o odvaze milovat navzdory všemu, co nám společnost diktuje.
Jednoho chladného podzimního rána jsem zahlédla malého Filipa, jak sám sedí na houpačce v našem sídlištním parku. Jeho příběh mě zasáhl natolik, že jsem s manželem Petrem udělala rozhodnutí, které nám obrátilo život naruby. Bojovali jsme nejen s byrokracií, ale i s vlastními pochybnostmi a předsudky okolí, abychom Filipovi dali šanci na lepší život.
Jsem Marie a nikdy jsem si nemyslela, že budu stát před otázkou, jestli dokážu přijmout dítě, které není z naší rodiny. Když si můj syn Petr přivedl domů svou snoubenku Janu i s její malou dcerkou, rozvířilo to v naší rodině staré rány a předsudky. Příběh o tom, jak těžké je otevřít srdce někomu, kdo do něj nepatří podle tradic, ale možná právě proto tam má být.
Jmenuji se Alena a můj život se obrátil naruby, když si můj syn Marek přivedl domů svou přítelkyni Evu. Zpočátku jsem byla nadšená, ale postupně jsem začala chápat, že jsem se v Evě hluboce zmýlila. Tento příběh je o tom, jak těžké je přiznat si vlastní omyl a jaké následky může mít slepá důvěra.
Jmenuji se Věra a nikdy bych nevěřila, že obyčejný sobotní nákup v supermarketu se promění v drama, které mi převrátí život naruby. Stačila jedna chyba, nedorozumění a najednou jsem byla obklopena cizími lidmi, policií i záchrankou. Tento den mi ukázal, jak křehká je důstojnost a jak rychle se může člověk stát obětí předsudků.
Jsem Petr a nikdy bych nevěřil, že budu muset bojovat o vlastní děti. Po rozvodu jsem čelil předsudkům, že děti patří automaticky matce, ale já věděl, že je potřebuji stejně jako ony mě. Můj příběh je o lásce, ztrátě a odvaze postavit se za to, co je správné.
Jsem matka dvou dětí, které se narodily s neobvyklými rysy. Na rodinné fotografii se často lidé ptají, kdo z nich je dívka. Tento příběh odhaluje naše rodinné tajemství a jak jsme se s tím naučili žít.
Matka v rušném urgentním centru odmítla, aby její dcera byla ošetřena sestrou, která nebyla bílá. Situace se vyhrotila a přitáhla pozornost ostatních pacientů. Jedna pacientka se rozhodla postavit se matce na odpor.
