Jmenuji se Lucie a už několik let žiji v manželství, které je na první pohled šťastné, ale uvnitř nás rozežírá tajemství. Můj muž Petr nedokáže své matce říct, že nemůžeme mít děti, a celá tíha vysvětlování i viny padá jen na mě. Každý den bojuji s pocitem selhání a strachem z toho, co přijde, až pravda vyjde najevo.
Jmenuji se Lenka a celý život jsem toužila po velké rodině. Po čtyřicítce jsem se smířila s tím, že už další dítě mít nebudu, dokud mi dcera Anička neukázala, že naděje umí překvapit. Můj příběh je o víře, rodinných konfliktech a odvaze čelit nečekaným změnám.
Jmenuji se Klára a už pět let se s manželem Martinem snažíme o dítě. Lékaři mi opakovaně říkali, že šance jsou mizivé, ale já jsem se nikdy nevzdala naděje. Jednoho dne se však všechno změnilo, když jsme našli dítě – ale úplně jinak, než jsme si kdy představovali.
Jmenuji se Jana a myslela jsem, že jsem našla ideálního muže. Ale jeho matka byla vždycky mezi námi a nakonec mě zradil způsobem, který jsem nikdy nečekala. Dnes se ptám sama sebe, jestli jsem někdy byla opravdu jeho partnerkou, nebo jen figurkou v jejich rodinné hře.
Tvrdá realita byla, že lékařské testy odhalily, že můj manžel nemůže být biologickým otcem. Přesto jsme se nechtěli vzdát tváří v tvář této výzvě.
Můj první manžel, Honza, byl veselý a bezstarostný muž. Trávit s ním čas bylo příjemné; byl skvělý člověk a vydělával slušné peníze. Celkově byl energickým jedincem, se kterým byste se mohli vydat na cestu kolem světa. Kdyby nebylo jednoho problému. Byla to jeho matka. Bez ohledu na to, kde jsme byli nebo v jaké situaci jsme se nacházeli.
