Jana se po dvaceti letech vrací do své rodné české vesnice, kde ji kdysi odsoudili za to, že se narodila mimo manželství. Doufá v usmíření a přijetí, ale vesnice si stále pamatuje a není ochotná odpustit. Je to příběh o naději, která byla zmařena, o touze po přijetí a o lásce matky, která nedokázala ochránit svou dceru před tvrdými společenskými normami.
Po 14 letech se vracím do rodného města, kde mě čeká nečekané setkání s první láskou. Zatímco se snažím vyrovnat s minulostí a současností, odhaluji tajemství, které mění vše, co jsem si myslel, že vím. Jak se vyrovnám s tím, co jsem ztratil a co mohu znovu získat?
Naše dcera Tereza byla vzorným dítětem, ale během střední školy se začala měnit. Po letech zmizení nám zanechala své dítě na prahu. Příběh zkoumá složitosti rodičovství a nečekané výzvy, které mohou vést k rozpadu rodiny.
Rozhodnutí bylo učiněno! „Stěhuji se na venkov,“ řekla Eliška, držíc klíče v ruce. „Prodala jsem svůj byt a koupila dům.“ Vít zůstal s otevřenou pusou a vidličkou v ruce: „Mami, to si děláš legraci?“ „Nedělám,“ usmála se tchyně. „Tvůj otec mě opustil, všechno ho přestalo bavit. Tak jsem se rozhodla začít znovu. A navíc, vnoučata…“
