Jsem Jana a celý život jsem věřila, že svou dceru znám. Kasia vždy tvrdila, že děti nechce, a já se s tím smířila. Teď však stojím před nejtěžší zkouškou svého života, když mě prosí o pomoc v situaci, která mě děsí i dojímá zároveň.
Po smrti mého manžela jsem zůstala sama v našem bytě v Dejvicích. Dcera mi nabídla, abych se přestěhovala k nim, ale já se bojím té blízkosti víc než samoty. Příběh o ztrátě, rodinných vztazích a strachu z nových začátků.
Tři roky jsem žila s pocitem, že pomáhám svému synovi a jeho ženě, když u mě bydleli. Postupně se však z dočasné pomoci stalo břemeno, které mě ničilo, až jsem musela udělat bolestné rozhodnutí. Teď přemýšlím, jestli jsem byla krutá matka, nebo jestli jsem je konečně naučila postavit se na vlastní nohy.
V neděli ráno jsem se vydala za svým synem s plnými taškami jídla, které jsem pro něj s láskou připravila. Když jsem však dorazila k jeho bytu, neotevřel mi dveře a já zůstala stát na chodbě, zmatená a zraněná. Celý život jsem se snažila být tou nejlepší matkou, ale teď nevím, kde se stala chyba.
Jmenuji se Milena a po smrti manžela jsem musela opustit svůj byt a přestěhovat se k synovi do jeho rodinného domu. Každý den bojuji o kousek důstojnosti a hledám své místo v domácnosti, kde jsem spíš hostem než členem rodiny. Můj příběh je o hranicích, úctě a strachu z toho, že mě jednou všichni zapomenou.
Všechno začalo prudkou hádkou s mou dcerou Lenkou, těsně předtím, než měl přijet můj vnuk Vláďa. V našem starém bytě na Žižkově jsem byla nucena čelit svým chybám z minulosti a přemýšlet, jestli je ještě šance na odpuštění. Můj příběh je o tichu, které bolí, o touze napravit a o otázce, zda láska dokáže zahojit staré rány.
Jmenuji se Jana a celý život sleduji, jak mezi mými dcerami, Lenkou a Martinou, doutná napětí. Teď, když mají vlastní děti, se jejich soupeření přeneslo i na jejich syny – Tomáše a Jakuba. Cítím se bezmocná a přemýšlím, jestli jsem někde neudělala chybu.
Jmenuji se Hana a po smrti manžela žiji sama v pražském paneláku. Moje děti mají vlastní životy a já se potýkám s pocitem osamění a zbytečnosti. Sdílím svůj příběh, abych našla radu, útěchu a možná i nové přátele.
Jmenuji se Dagmar a celý život jsem dřela, abych svému synovi Tomášovi zajistila lepší budoucnost. Když jsem se rozhodla utratit své celoživotní úspory za oslavu šedesátin, narazila jsem na nepochopení a zklamání ze strany Tomáše a jeho ženy Lucie, kteří doufali, že jim peníze pomohou s koupí auta. Můj příběh je o tom, jak těžké je najít rovnováhu mezi vlastním štěstím a rodinnými očekáváními.
Jmenuji se Petra a můj život se obrátil vzhůru nohama, když se ke mně a mému manželovi nastěhovala moje máma, aby nám pomohla s malou dcerkou. Místo úlevy přišla vlna napětí, hádek a pocitu, že ztrácím kontrolu nad vlastním domovem. Teď stojím před rozhodnutím, které může změnit naši rodinu navždy.
Jmenuji se Tomáš a nikdy bych nevěřil, že jeden večer dokáže změnit pohled celé rodiny na minulost i budoucnost. Vzal jsem svou prababičku Marii na maturitní ples, protože ona sama nikdy neměla možnost jít – a tím jsem otevřel staré rány i nové možnosti. Náš příběh je o snech, které neztrácejí hodnotu ani po šedesáti letech, a o tom, jak těžké je někdy odpustit minulosti.
Jsem Jana a celý život jsem se snažila být tou nejlepší matkou pro svou dceru Kláru. Když se jí začalo rozpadat manželství, rozhodla jsem se nezasahovat, abych jí dala prostor. Teď mě ale Klára obviňuje, že jsem jen přihlížela a nechala ji v tom samotnou.
