Každé léto se bojím, protože máma odjíždí na chalupu a já zůstávám sama s rodinou, která se mi rozpadá pod rukama. V tomhle příběhu popisuji, jak jsem se musela postavit chaosu, nepochopení i vlastním selháním, abych našla sílu znovu věřit sama sobě. Je to zpověď o tom, jak těžké je být vysloužilou mámou v české rodině, kde se očekává, že všechno zvládnu bez pomoci.
Jmenuji se Marie a moje jediná dcera Klára mi nedávno vyčetla, že jí finančně nepomáhám tak jako její bohatí tchánovci. Jako důchodkyně si to ale nemohu dovolit a cítím se kvůli tomu provinile i zrazeně. Příběh je o bolesti, nepochopení a hledání cesty zpět k sobě navzájem.
Od chvíle, kdy jsem poprvé potkala svou snachu, jsem věděla, že není připravená na manželství. Není to o věku, ale o zodpovědnosti, která jí chybí. Můj syn to ale nevidí a já se snažím najít cestu, jak jí říct, že už není malá holka, ale matka.
Jmenuji se Eliška a po třiceti letech mateřství jsem zůstala sama v domě, kde kdysi zněl dětský smích. Nejstarší syn Tomáš odjel do Německa a už roky se neozval, dcera Hana má vlastní rodinu v Brně a nejmladší Petr žije v Praze, kde na mě nemá čas. Každý večer si prohlížím staré fotografie a přemýšlím, jestli jsem někde neudělala chybu, že je teď kolem mě takové ticho.
Jmenuji se Petra a můj život se obrátil vzhůru nohama, když se ke mně a mému manželovi nastěhovala moje máma, aby nám pomohla s malou dcerkou. Místo úlevy přišla vlna napětí, hádek a pocitu, že ztrácím kontrolu nad vlastním domovem. Teď stojím před rozhodnutím, které může změnit naši rodinu navždy.
Jmenuji se Natálie a celý život jsem byla zvyklá spoléhat jen sama na sebe. Ve svých šestatřiceti jsem se rozhodla stát matkou, i když bez partnera. Netušila jsem, že s příchodem mých dvojčat do života vstoupí i nevyřčené tajemství, které změní vše.
Jmenuji se Lucie a celý život jsem snila o tom, že budu mít dceru. Když se mi narodila malá Eliška, chtěla jsem jí dát vše, co jsem sama nikdy neměla – krásné věci, uznání, pocit výjimečnosti. Netušila jsem ale, že moje rozhodnutí oblékat ji do luxusních značek a dát jí neobvyklé jméno rozdmýchá v rodině i okolí tolik nenávisti a nepochopení.
Jmenuji se Lucie a nikdy jsem si nemyslela, že se ocitnu v situaci, kdy budu chtít po svém manželovi peníze za to, že se starám o naši dceru. Všechno začalo nevinně, ale postupně se mezi mnou a Petrem začaly hromadit nevyřčené křivdy a pocit nedocenění. Můj příběh je o tom, jak snadno se může láska změnit v boj o uznání a respekt.
Od chvíle, kdy se nám s Petrem narodil syn, se moje tchyně Alena rozhodla, že bude řídit náš život. Snažím se najít rovnováhu mezi respektem k ní a ochranou svého manželství i mateřství. Příběh o tom, jak těžké je postavit se vlastní rodině a najít odvahu říct dost.
Začínám svůj příběh hádkou s mámou, která mi vyčítá, že jsme na tom finančně špatně, protože jsme se rozhodli mít děti. Popisuji každodenní boj o přežití v drahém nájmu v Praze, kde nám rodiče odmítají pomoci, i když by mohli. Vše se zamotává v rodinných konfliktech, pocitech viny a otázkách, co vlastně znamená být rodina.
Jmenuji se Lucie a nikdy nezapomenu na den, kdy mi lékaři oznámili, že čekám trojčata. Můj slabý srdce mělo rozhodnout o životě mých dětí, ale já jsem se postavila všem doporučením a rozhodla se bojovat za všechny tři. Tento příběh je o odvaze, strachu, rodinných konfliktech a o tom, co znamená být matkou v zemi, kde se na zázraky moc nevěří.
Jmenuji se Jana a před lety jsem opustila práci, abych byla oporou své dceři Lucii. Teď, když je Lucie v osmé třídě, se snažím najít cestu zpět do pracovního života, ale narážím na nečekané překážky a pochybnosti o vlastní hodnotě. Můj příběh je o oběti, lásce a hledání sebe sama v době, kdy se svět kolem mě změnil.
