Tohle je příběh o nejbolestivějším dni mého života – dni, kdy jsem musela nechat odejít svou dvouletou dcerku Zuzanku. V nemocničním pokoji, obklopená sestřičkami zpívajícími ukolébavku, jsem se rozhodla darovat její orgány, aby jiné děti mohly žít. Tento příběh není jen o ztrátě, ale i o odvaze, naději a otázkách, na které žádná matka nechce znát odpověď.
Jednoho deštivého odpoledne mi zavolal můj syn Tomáš s nečekanou prosbou: chtěl, abych mu uklidila byt, ale nabídl mi za to peníze. V tu chvíli se ve mně rozhořel boj mezi mateřskou láskou a vlastní hrdostí. Rozhodnutí, které jsem musela učinit, otřáslo celou naší rodinou a přimělo mě přemýšlet, kde leží hranice mezi obětavostí a sebeúctou.
Pět let po tom, co můj syn Tomáš opustil svou ženu Kláru kvůli jiné ženě, stále nejsem schopná mu odpustit. Jeho zrada v době, kdy jejich dvojčata byla ještě miminka, roztrhala naši rodinu na kusy a já se každý den zmítám mezi mateřskou láskou a soucitem ke snaše. Pořád si kladu otázku, jestli jsem špatná matka, když nedokážu přijmout jeho novou partnerku a zapomenout na to, co udělal.
Celý život jsem obětovala pro své děti, koupila jim byty a doufala, že budeme držet při sobě. Teď, když jsem zpátky v Praze, cítím se ve vlastních domech jako cizinec. Tento příběh je o rodině, zklamání a touze po skutečném domově.
Jednoho večera jsem se ocitla v pasti mezi synovou důvěrou a pravdou, která by mohla rozbít naši rodinu. Můj syn Tomáš mi už měsíce tajně posílá část svého platu, přísahá mě k mlčenlivosti před svou ženou, a já se začínám dusit pod tíhou tajemství. V tomto příběhu odhaluji své vnitřní boje, rodinné konflikty a ptám se: Může být mateřská láska opravdu vyjádřena penězi?
Jmenuji se Ivana a nikdy nezapomenu na den, kdy jsem musela pustit ruku své dvouleté dcery Aničky. V nemocničním pokoji, obklopená sestrami, které tiše zpívaly ‚Prší, prší‘, jsem čelila nejtěžšímu rozhodnutí svého života – darovat Aniččiny orgány jiným dětem. Tento příběh je o bolesti, lásce a odvaze, o které jsem netušila, že ji v sobě mám.
Můj syn Petr se po bolestivém rozvodu vrátil zpět ke mně domů. Jeho přítomnost obrátila můj poklidný život vzhůru nohama, náš byt je plný chaosu a napětí. Bojuji s pocitem viny i touhou mu pomoci, ale zároveň potřebuji najít cestu zpět ke svému vlastnímu životu.
Jsem Lucie a bojuji s tradicí mé tchyně, která v rodině upřednostňuje jedno dítě před ostatními. Moje desetiletá dcera z prvního manželství je kvůli tomu odstrkovaná, zatímco můj pětiletý syn je středem pozornosti. Tato nespravedlnost rozděluje naši rodinu a já nevím, jak dál.
Jsem Jana, matka, která se snaží zachránit vztah se svým synem Petrem, zatímco jeho žena Lucie mezi nás vnáší napětí a nedorozumění. Každý pokus o smíření končí hádkou nebo tichým odmítnutím, a já se ptám sama sebe, kde jsem udělala chybu. Přestože mě bolí Petrova odtažitost, nevzdávám se naděje, že naše pouto jednou znovu najdeme.
Celý život jsem cítila, že do naší rodiny nepatřím. Po smrti maminky jsem našla její deník a pochopila, proč mě vždy držela od sebe dál. Teď stojím před otázkou, jestli dokážu odpustit a najít své místo mezi těmi, které miluji.
Jsem matka dvou synů, dvanáctiletého Jakuba a šestiletého Petra. Jednoho dne jsem je poslala do obchodu, ale domů se vrátil jen jeden. Tento příběh popisuje mou zoufalou snahu najít svého ztraceného syna a jak tato událost změnila naši rodinu navždy.
V rodině, která kdysi slibovala jednotu a porozumění, se trhliny začaly objevovat brzy po výměně slibů. Michal, nyní manžel, začal dělat životní rozhodnutí bez mého přispění, což mě přimělo zpochybnit samotné základy našeho manželství.
