Jsem Lucie a bojuji s tradicí mé tchyně, která v rodině upřednostňuje jedno dítě před ostatními. Moje desetiletá dcera z prvního manželství je kvůli tomu odstrkovaná, zatímco můj pětiletý syn je středem pozornosti. Tato nespravedlnost rozděluje naši rodinu a já nevím, jak dál.
Jsem Jana, matka, která se snaží zachránit vztah se svým synem Petrem, zatímco jeho žena Lucie mezi nás vnáší napětí a nedorozumění. Každý pokus o smíření končí hádkou nebo tichým odmítnutím, a já se ptám sama sebe, kde jsem udělala chybu. Přestože mě bolí Petrova odtažitost, nevzdávám se naděje, že naše pouto jednou znovu najdeme.
Celý život jsem cítila, že do naší rodiny nepatřím. Po smrti maminky jsem našla její deník a pochopila, proč mě vždy držela od sebe dál. Teď stojím před otázkou, jestli dokážu odpustit a najít své místo mezi těmi, které miluji.
Jsem matka dvou synů, dvanáctiletého Jakuba a šestiletého Petra. Jednoho dne jsem je poslala do obchodu, ale domů se vrátil jen jeden. Tento příběh popisuje mou zoufalou snahu najít svého ztraceného syna a jak tato událost změnila naši rodinu navždy.
V rodině, která kdysi slibovala jednotu a porozumění, se trhliny začaly objevovat brzy po výměně slibů. Michal, nyní manžel, začal dělat životní rozhodnutí bez mého přispění, což mě přimělo zpochybnit samotné základy našeho manželství.
V malém českém městečku se život Jany řídil očekáváními její rodiny. Vychována k poslušnosti a oddanosti, nikdy nezpochybňovala cestu, kterou jí vytyčili. Její rodiče, zejména otec, věřili, že prestižní vzdělání jí zajistí budoucnost. Když však přišla zrada, Jana se ocitla opuštěná v rozpadajícím se domě se svým malým synem, čelící realitě, kterou si nikdy nepředstavovala.
Nikdy se nemluvilo o mateřských citech, natož o odpovědnosti. Nejprve mě vychovávali prarodiče, pak byla najata chůva. Také jsem prošel školkou. Toto je můj příběh.
