Jsem Marie a celý život jsem bojovala za svého syna Tomáše, kterého jsem vychovávala sama poté, co nás jeho otec opustil. Teď, když je dospělý a má vlastní rodinu, mě obvinil, že jsem mu zničila manželství – jen proto, že jsem jeho ženě Lucii řekla, aby umyla nádobí. Příběh o bolesti, nepochopení a o tom, jak těžké je najít cestu zpět ke svým nejbližším.
Dnes jsem po letech obětování a tichého trpění vyhodila svého syna Tomáše a jeho ženu Lucii z mého bytu. Tato bolestná volba mě rozervala, ale zároveň mi přinesla úlevu, protože jsem si uvědomila, že mám právo na svůj klid a důstojnost. Teď stojím před otázkou: byla jsem sobecká, nebo jsem konečně udělala něco pro sebe?
Jmenuji se Lucie a nikdy by mě nenapadlo, že můj manžel Petr postaví naši lásku na druhou kolej kvůli své matce. Když jeho maminka onemocněla, Petr se rozhodl odejít z našeho bytu a zůstat s ní, zatímco já jsem zůstala sama s naším synem a nekonečnými otázkami. Tohle je příběh o bolesti, žárlivosti, rodinných povinnostech a hledání odpovědí na to, co vlastně znamená být rodinou.
Můj syn Tomáš mi řekl, abych už nikdy nepřišla. Jeho žena mě obvinila z něčeho, co jsem neudělala, a on jí uvěřil. V jediném okamžiku se mi zhroutil celý svět a já se snažím pochopit, jak se to mohlo stát.
Jsem Marie a právě jsem udělala nejtěžší rozhodnutí svého života – požádala jsem svého syna Petra a jeho ženu Janu, aby se odstěhovali z mého bytu. Dlouhé měsíce jsme žili pod jednou střechou, ale napětí a hádky mě dohnaly až na pokraj sil. Teď se ptám sama sebe: byla jsem sobecká, nebo jsem konečně začala myslet na sebe?
