Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, že mě vlastní tchyně přivede na pokraj zhroucení. Požádala nás, abychom jí koupili dům na okraji Prahy, a když jsme to konečně zvládli, otočila a chtěla něco úplně jiného. Teď jsme s manželem Petrem a malou dcerkou v pasti a já nevím, jak dál.
Všechno se změnilo v den, kdy mi sestra Jana zavolala, že ji opustil manžel a zůstala s dětmi sama. Zatímco jsem plánovala vlastní svatbu a řešila hypotéku, musela jsem najít sílu i peníze, abych jí pomohla. Příběh o tom, jak těžké je balancovat mezi vlastními sny a rodinnou odpovědností.
Jmenuji se Klára, je mi pětadvacet a ještě před rokem jsem věřila, že mě čeká pohádková svatba s mužem, kterého miluji. Místo toho jsem zjistila, že zatímco jsem s rodinou vybírala šaty a dort, můj snoubenec Petr a jeho matka tajně řešili finanční problémy a přepisovali dům. Tahle zrada mě zasáhla víc, než bych kdy čekala, a donutila mě přehodnotit, co vlastně znamená důvěra v rodině.
Před dvěma lety jsme s manželem udělali poměrně impulzivní rozhodnutí, kterého nyní hluboce litujeme. Všechno to začalo, když můj manžel dostal povýšení a já, následujíc svůj instinkt, navrhla, abychom si vzali hypotéku. Dlouho jsme, ještě před narozením našich dvou dětí, z nichž nejstarší právě oslavila 15 let, bydleli v pronajatém bytě. Nyní se potýkáme s důsledky tohoto rozhodnutí.
Před dvěma lety si pár koupil dům na hypotéku a nyní ho pomalu renovují. Rozhodli se nešetřit na materiálech a profesionálních mzdách. Krátce předtím zemřela babička Anny.
