Stojím v kuchyni, zatímco máma křičí, že nikam nepůjde. Musím ji přesvědčit, že domov pro seniory je pro ni to nejlepší, ale sám tomu sotva věřím. Když mezi jejími věcmi najdu starý dopis, všechno, co jsem si myslel o našem vztahu, se otřese v základech.
Jsem Marie a právě jsem udělala nejtěžší rozhodnutí svého života – požádala jsem svého syna Petra a jeho ženu Janu, aby se odstěhovali z mého bytu. Dlouhé měsíce jsme žili pod jednou střechou, ale napětí a hádky mě dohnaly až na pokraj sil. Teď se ptám sama sebe: byla jsem sobecká, nebo jsem konečně začala myslet na sebe?
Když jsem se rozhodl přivést svou maminku, Jarmilu, k sobě domů, věřil jsem, že je to správné rozhodnutí. Po měsíci jsem ji však musel vrátit zpět do jejího malého rodného města. Přátelé mě považují za bezcitného, ale situace byla mnohem složitější, než si dokázali představit.
Poprvé jsem se setkala s Lenkou prostřednictvím společného přítele na komunitní akci. Navzdory letům, která uplynula od našeho prvního setkání, jsme občas zůstaly v kontaktu. Lenka byla odolná žena, ale život jí přinesl více než dost výzev. Ve třiceti dvou letech měla svého druhého syna, Adama, a jen o dva roky později její manžel tragicky zemřel při autonehodě. Zůstala sama, aby se postarala o sebe a své dva syny v malém dvoupokojovém bytě.
