"Nejsem na Marka naštvaná. Ale začít znovu v mém novém manželství nebylo snadné: Rozhovor s bývalou manželkou mého muže mě nechal cítit se hůř"

„Nejsem na Marka naštvaná. Ale začít znovu v mém novém manželství nebylo snadné: Rozhovor s bývalou manželkou mého muže mě nechal cítit se hůř“

Ulevilo se mi, když jsem zjistila, že Markova bývalá manželka, Jana, žije v jiném kraji. Z nějakého důvodu stále cítím žárlivost vůči Markovi a být v její blízkosti mě znepokojuje. Je mi 35 let, ale ve svém vlastním domě se chovám jako teenager. Ten den musela přivézt jejich syna. Nevěděla jsem, co říct nebo jak se chovat.

"Dcera se vrací domů těhotná a zlomená: Tajemství, které nemůže sdílet"

„Dcera se vrací domů těhotná a zlomená: Tajemství, které nemůže sdílet“

Když jednoho večera nečekaně zazvonil zvonek, 58letá paní Nováková nebyla připravena na překvapení, které ji čekalo. Její dcera, Eva, stála ve dveřích s batoletem a kufrem. „Mami, opouštím Marka. Byl nevěrný. Můžeme u tebe zůstat?“ zeptala se Eva třesoucím se hlasem. Paní Nováková a její manžel nyní čelí výzvě, jak podpořit svou dceru v této těžké době, zatímco Eva zápasí s tajemstvím, které si nedokáže přiznat.

"Emičiny slzy frustrace: 'Už takhle nemůžu žít.' Její matka vyběhla z místnosti, obviňujíc ji z nevděku"

„Emičiny slzy frustrace: ‚Už takhle nemůžu žít.‘ Její matka vyběhla z místnosti, obviňujíc ji z nevděku“

Od útlého věku měla Ema vše, co si mohla přát, což z ní dělalo předmět závisti jejích přátel. Jen její spolužačka, Sára, jednou řekla: „Nezávidím ti. S rodiči, jako máš ty, musí být život nesnesitelný! Kontrolují každý tvůj krok, rozhodují o všem za tebe a říkají ti, jak máš žít.“ Skutečně, Ema neměla snadný život. Neměla žádnou svobodu volby, ani v

"Řekla jsem svému synovi, že nebudu žít pod jednou střechou s tou dívkou": Skoro na mě křičel a požadoval svůj podíl na našem domově

„Řekla jsem svému synovi, že nebudu žít pod jednou střechou s tou dívkou“: Skoro na mě křičel a požadoval svůj podíl na našem domově

Jednoho parného nedělního odpoledne bylo takové horko, že matky se svými dětmi, stejně jako celý předchozí týden, se vyhýbaly večernímu vycházení a raději chodily na procházky od šesti do devíti ráno. Po koupání a uspání svých malých dětí je nechaly spát s otci přilepenými k počítačům a shromáždily se ve svém mateřském klubu – kolem velkého stolu pod duby na zahradě.