Jmenuji se Petr a právě jsem zjistil, že moje žena Jana mi dva roky tajila vážné zdravotní problémy. Její strach z toho, že ji opustím, nás oba dostal na pokraj zoufalství. Teď stojím před rozhodnutím, jak se s tím vším vyrovnat a jak jí znovu začít důvěřovat.
Jednoho deštivého rána mi zavolala teta, že strýček Karel zemřel a jeho pes Max má být utracen. S bratrem Tomášem jsme se rozhodli vydat na dlouhou cestu přes půl republiky, abychom Maxe zachránili. Během cesty jsme museli čelit nejen rodinným sporům, ale i vlastnímu strachu a vzpomínkám na strýčka.
Jmenuji se Jana Novotná a chci vám vyprávět o svém synovi Ondrovi, který ve svých šesti letech dokázal víc, než mnozí za celý život. Jeho sen – shromáždit 15 000 knih pro děti v nemocnicích – se stal skutečností až po jeho smrti. Ondrova odvaha, láska ke knihám a neuvěřitelná síla změnily nejen naši rodinu, ale i stovky dalších životů.
Jednoho obyčejného večera jsem v ruce držela telefon své nejlepší kamarádky a zaslechla hlas, který jsem znala až příliš dobře – hlas svého manžela. V ten moment se mi zhroutil svět a já musela čelit pravdě, kterou jsem si nikdy nechtěla připustit. Tento příběh je o zradě, lásce, přátelství a o tom, jak těžké je znovu najít sama sebe.
Můj manžel po třiceti letech společného života odešel. Jeho slova byla chladná a nekompromisní, a já zůstala stát v prázdném bytě, kde všechno připomínalo naši minulost. Hledám odpovědi na otázky, které si kladu každý den – kde se stala chyba a jestli má smysl začínat znovu.
Všechno začalo jedním rozhovorem s dědečkem, který mi vyprávěl o dvou ohních v každém z nás. Celý život jsem bojoval s vlastním vztekem a závistí, až mě to málem stálo rodinu. Teprve když jsem přišel o všechno, pochopil jsem, co mi chtěl dědeček říct.
Jedno sobotní ráno mi manžel oznámil, že nikdy nechtěl děti – a celý můj svět se zhroutil. V příběhu popisuji, jak jsem se vyrovnávala s touto pravdou, hledala smysl našeho vztahu a bojovala o naši rodinu i sebe samu. Sdílím své pochybnosti, bolest i otázky, které mi stále zní v hlavě.
Jedno sobotní ráno jsem pod výcieračkou našla obálku se snímkem svého manžela, jak drží v náručí cizí dítě. Od té chvíle se mi život obrátil naruby a já musela čelit pravdě, kterou jsem nikdy nechtěla slyšet. V příběhu zápasím s důvěrou, rodinnými tajemstvími a otázkou, co vlastně znamená být rodinou.
Jmenuji se Eva a celý život jsem chránila svou nevlastní sestru Kláru, jako by byla moje vlastní dcera. Po smrti mého manžela Tomáše a Klářině bolestivém rozvodu jsem se rozhodla jí darovat náš rodinný dům, abych jí pomohla začít znovu. Netušila jsem však, že tímto krokem spustím řetězec událostí, které mě připraví nejen o domov, ale i o důvěru v člověka, kterého jsem milovala nejvíc.
Jsem Marie, babička z malého města na Vysočině. Jednoho deštivého večera jsem zjistila, že má snacha Jana skrývá dítě, o kterém nikdo z rodiny neměl tušení. Tato pravda roztrhla naši rodinu a já se snažila najít cestu, jak udržet pohromadě to, co zbylo z našeho domova.
Jmenuji se Jakub a právě jsem se ocitl v bodě, kdy mě tíží vlastní rozhodnutí. Moje mladá žena Veronika si začala všímat, že často myslím na svou bývalou ženu Janu a naši dceru Kláru. V příběhu popisuji, jak jsem se dostal do tohoto bodu, co mě k tomu vedlo a jaké vnitřní boje musím svádět.
Jmenuji se Jana a s manželem Tomášem jsme roky bojovali o adopci dvou sester z dětského domova v Ostravě. Prošli jsme nekonečným čekáním, byrokracií a rodinnými konflikty, které nás málem zlomily. Nakonec jsme ale pochopili, co znamená skutečně bojovat za lásku a rodinu.
