Příbuzní Zacházejí s Mými Domy Jako se Svými Vlastními
Možná by bylo lepší, kdyby nebylo tolik nemovitostí, protože každý dům mi připomínal mé nedávno zesnulé rodiče, bratra a babičku. Moji rodiče byli rozvedení.
Možná by bylo lepší, kdyby nebylo tolik nemovitostí, protože každý dům mi připomínal mé nedávno zesnulé rodiče, bratra a babičku. Moji rodiče byli rozvedení.
„Myslím, že by bylo nejlepší, kdybychom prodali naše domy a koupili jeden velký pro celou rodinu,“ navrhl Marek. „Tati, to nemůžu udělat. Tady jsme s mámou žili roky,“ odpověděla Šárka.
Představte si dítě, které bylo zbaveno bezstarostného dětství a nuceno neustále studovat. Není zaručeno, že jejich zášť časem zmizí. Toto je příběh Alexandry, jejíž návrat do rodné země byl poznamenán nečekanými problémy.
„Myslím, že nejlepší by bylo prodat naše domy a koupit jeden velký pro celou rodinu.“ – „Michaeli, to nemůžu. Žili jsme tady s tátou celý náš život.“
Moje laskavá máma se vzdala dědictví, domu, ve prospěch své starší sestry. Teta Hana žije v malém dvoupokojovém bytě se svým synem, snachou a dvěma vnoučaty. Mezitím já bydlím u tchánů a šetřím na hypotéku. Můj mladší bratr také potřebuje podporu, ale zdá se, že to mámě nevadí. Teta Hana je starší než moje máma.
Možná by bylo lepší, kdyby nebylo tolik nemovitostí, protože každý domov mi připomínal mé nedávno zesnulé rodiče, bratra a babičku. Moji rodiče byli rozvedení.
„Tchyně nám darovala dům k naší svatbě, můžete tomu uvěřit?“ řekla osmadvacetiletá Aria. „No, technicky vzato ho darovala svému synovi, ale stejně! Bylo to úplné překvapení; neměli jsme tušení, že se to stane. Věděli jsme, že má další dům, který zdědila, ale nikdy jsme nepřemýšleli o tom, že bychom se tam přestěhovali. Celá situace nabrala nečekaný směr…“
Ondřej skončil v sirotčinci. Navštěvovali jsme sirotčinec jako dobrovolníci. Když jsme přinesli potravinové zásoby, poprvé jsme se s tímto chlapcem setkali. Okamžitě upoutal naši pozornost, takže
– „Cítím se, jako bych byla roztrhána na kusy. Říká, že rozděluji její dcery,“ povzdechla si Madla. Problém je v tom, že Madla se rozhodla dát svůj dům své nejstarší vnučce, jakmile dokončí třetí ročník vysoké školy. O tomto rozhodnutí informovala svou dceru a zetě. V současné době studuje vnučka v zahraničí, ale plánuje se vrátit do země. Madla jí chce pomoci usadit se v životě. Chce
Vyrůstali spolu, Petr a jeho sestra Lenka, se svými rodiči, Karlem a Janou. Jejich rodinný život nebyl zdaleka dokonalý, protože Karel často odjížděl na služební cesty. Jednoho dne zjistili, že jejich otec hodlá odkázat celý svůj majetek úplně cizímu člověku.
Teď nemá kde bydlet! Přišel ke mně a řekl: „Ahoj, dcero, kdysi jsem tě podporoval, takže mě musíš pustit do svého domu, alespoň kvůli lásce, kterou jsem měl k tvé matce!“ – vypráví Ella. Nepustila ho dovnitř, a tak se rozhodl jít k soudu, aby si nárokoval svůj podíl na dědictví. Elle je už 45 let.
V otázkách dědictví často dochází ke střetu očekávání s realitou. Můžete doufat v jedno, ale skončit úplně jinak. Ale proč by matka rozhodla nechat svou rodinu bez ničeho?