Jmenuji se Ivana a před deseti lety se můj syn Tomáš oženil s Lenkou, která už měla dceru Klárku. Přestože jsem je oba přijala, nikdy jsem nebyla pozvána na jejich svatbu. Teď po letech ode mě očekávají pomoc, ale já se ptám: kde je hranice mezi rodinnou láskou a zneužíváním?
Jmenuji se Tomáš a myslel jsem si, že technologie mi nahradí všechno, co mi v životě chybělo. V honbě za dokonalostí a pohodlím jsem ztratil to nejcennější – lidské teplo a blízkost. Teprve když jsem zůstal sám mezi chladnými stroji, pochopil jsem, co znamená skutečný domov.
Jmenuji se Jana a v malém městě na Vysočině jsem se snažila skloubit práci projektantky zahrad s výchovou svého syna Tomáše. Jako samoživitelka jsem často volila rychlá řešení místo toho, abych podporovala jeho zvídavost a sny. Příběh vypráví o zlomovém okamžiku, kdy jsem pochopila, že skutečná síla rodičovství spočívá v podpoře a důvěře, ne v odpovědích.
V srdci Prahy jsem musela učinit rozhodnutí, které mi navždy změnilo život – odejít za prací do Německa a nechat svou dvanáctiletou dceru Aničku u babičky. Roky odloučení mezi námi vybudovaly zeď nepochopení, viny a bolesti, ale nikdy nezničily naši vzájemnou lásku. Teď, když se snažíme najít cestu zpět k sobě, sdílím svůj příběh o obětech, které matky dělají, a o naději na odpuštění a smíření.
Nikdy bych nevěřila, že ještě po sedmdesátce zažiju něco, co mi převrátí život naruby. Po smrti manžela jsem žila v šedi a samotě, až do chvíle, kdy jsem se nečekaně zamilovala do souseda Karla. Můj příběh je o odvaze otevřít srdce navzdory věku, o rodinných konfliktech a o tom, že štěstí může přijít, když ho nejméně čekáme.
Jmenuji se Petra a poslední měsíce utíkám do práce, abych nemusela být doma se svým manželem Martinem. Každý den mě dusí jeho neustálé výčitky, hádky a pocit, že jsem v pasti. Když už to dál nejde, přijde dramatické vyústění, které mě donutí přemýšlet, jestli má smysl dál bojovat za něco, co mě jen ničí.
Jmenuji se Marie a stojím před nejtěžším rozhodnutím svého života. Můj syn Tomáš a jeho žena Jana mě přesvědčují, abych prodala svůj dům a pomohla jim postavit jejich vysněný domov. Bojím se však, že bych mohla skončit bez střechy nad hlavou a ztratit vše, co jsem celý život budovala.
Jmenuji se Lenka a nikdy bych nevěřila, že se ocitnu v situaci, kdy budu muset odpouštět něco, co se odpustit nedá. Můj manžel Petr mě zradil a jeho nevěra nezůstala bez následků – narodilo se dítě. I když jsem se snažila odpustit, příchod té malé holčičky mi ukázal, že některé rány jsou příliš hluboké.
Jmenuji se Tomáš a byl jsem odložen hned po narození kvůli vzácné genetické poruše. Prošel jsem dětskými domovy, pěstounskými rodinami i šikanou, ale nikdy jsem nepřestal toužit po skutečné rodině a přijetí. Můj příběh je o bolesti, odvaze a hledání vlastní hodnoty v zemi, kde být jiný znamená být sám.
Jmenuji se Eliška a stojím před nejtěžším rozhodnutím svého života: mám mě k oltáři vést můj biologický otec, kterého jsem téměř neznala, nebo můj nevlastní táta, který mě vychoval a byl mi oporou? Vše vyvrcholilo na rodinné oslavě, kde se staré rány znovu otevřely a já musela čelit pravdě o své rodině. Teď nevím, jestli vůbec dokážu udělat správné rozhodnutí.
Jsem Alena a v šedesáti pěti letech jsem se stala plnohodnotnou babičkou na plný úvazek. Místo klidného stáří a splněných snů jsem se ocitla v kolotoči povinností, kde moje vlastní potřeby přestaly existovat. Teď stojím před otázkou, jestli mám právo chtít zpět svůj život.
Jmenuji se Jaroslav a celý život jsem dřel, abych své rodině zajistil domov. Nikdy by mě nenapadlo, že právě naši synové, Tomáš a Lukáš, se nás pokusí vystrnadit z domu, který jsme s manželkou Alenou budovali celý život. Tento příběh je o zradě, bolesti, ale i o síle postavit se vlastní rodině.
