Jmenuji se Jakub a od patnácti let jsem miloval Markétu, dívku z vedlejšího paneláku, jejíž rodina se rozpadla kvůli otcově smrti a matčině alkoholismu. Po letech odloučení, osobních selhání a neúspěchů jsem se rozhodl ji najít a znovu za naši lásku bojovat. Toto je příběh našeho setkání, překážek, které jsme museli překonat, a nečekaného konce naší cesty.
Jmenuji se Eva a celý život jsem chránila svou nevlastní sestru Kláru, jako by byla moje vlastní dcera. Po smrti mého manžela Tomáše a Klářině bolestivém rozvodu jsem se rozhodla jí darovat náš rodinný dům, abych jí pomohla začít znovu. Netušila jsem však, že tímto krokem spustím řetězec událostí, které mě připraví nejen o domov, ale i o důvěru v člověka, kterého jsem milovala nejvíc.
Jmenuji se Klára a můj život se během jednoho večera obrátil vzhůru nohama, když mi tchyně oznámila, že musíme opustit náš domov kvůli jejím problémům. Zatímco se snažím být oporou svému manželovi Petrovi, cítím, jak se ve mně hromadí zoufalství a vztek z neustálého ustupování. Bojuji s otázkou, zda mám právo postavit se za sebe a naši dceru, nebo jestli musím obětovat vlastní štěstí kvůli rodině.
Jmenuji se Tomáš a ve čtyřiceti letech stále žiji s matkou v malém bytě na pražském sídlišti. Každý den bojuji s její kontrolou, výčitkami a vlastní neschopností se postavit na vlastní nohy. Tento příběh je o odvaze, bolesti i naději, že i po letech lze najít cestu ke svobodě.
Jmenuji se Jakub a právě jsem se ocitl v bodě, kdy mě tíží vlastní rozhodnutí. Moje mladá žena Veronika si začala všímat, že často myslím na svou bývalou ženu Janu a naši dceru Kláru. V příběhu popisuji, jak jsem se dostal do tohoto bodu, co mě k tomu vedlo a jaké vnitřní boje musím svádět.
Jmenuji se Alena a celý život jsem se snažila být tou nejlepší mámou pro svou dceru Kláru. Místo vděku a blízkosti jsem však sledovala, jak se z ní stává člověk, který za své neštěstí viní všechny kolem sebe. Dnes stojím před otázkou, kde jsem udělala chybu – a jestli je ještě šance to napravit.
Po rozvodu s manželkou Janou jsem ztratil kontakt se svými dcerami, Klárou a Eliškou. Cítil jsem se osamělý a provinilý, ale rozhodl jsem se bojovat o jejich důvěru a lásku. Toto je příběh o bolesti, naději a malých krocích, které nás znovu spojily.
Telefonát záchranky mi převrátil život naruby. Musela jsem čelit minulosti, kterou jsem se snažila zapomenout, a rozhodnout se, jestli dokážu odpustit člověku, který mi kdysi tolik ublížil. Vše se odehrává v kulisách české reality, kde rodinné vztahy, vina a odpuštění hrají hlavní roli.
Jmenuji se Jana a s manželem Tomášem jsme roky bojovali o adopci dvou sester z dětského domova v Ostravě. Prošli jsme nekonečným čekáním, byrokracií a rodinnými konflikty, které nás málem zlomily. Nakonec jsme ale pochopili, co znamená skutečně bojovat za lásku a rodinu.
Na tátových jednapadesátých narozeninách se naše rodina rozpadla. Táta oznámil, že odchází, a máma zoufale prosila, aby s rozvodem počkal rok. Ten rok byl plný bolesti, hádek i naděje, a já jsem musela čelit otázce, co vlastně znamená rodina a štěstí.
Nikdy bych nevěřila, že po třiceti letech manželství mě může potkat taková bolest. Všechno začalo nenápadně – novým parfémem, který můj muž nikdy předtím nepoužíval. Dnes už vím, že za tím stála kolegyně z práce a že i po padesátce může člověk přijít o všechno, co považoval za jisté.
Jmenuji se Alena a celý život jsem se snažila být tou nejlepší matkou. Můj syn Tomáš je už dávno dospělý, ale stále se na nás s manželem obrací s prosbami o finanční pomoc. Příběh vypráví o tom, jak se naše rodina dostala na hranici mezi podporou a umožňováním, a jaké to má následky na naše vztahy i mé vlastní svědomí.
