Celý život mě vychovávala babička Gabriela, byla mi vším. Když se po letech vrátila má matka Květoslava, začaly se mezi námi dít věci, které jsem si nikdy nedokázala představit. Jedno rozhodnutí ohledně bytu obrátilo náš vztah naruby a já se musela postavit pravdě i sama sobě.
Jmenuji se Božena a nikdy bych nevěřila, že mě vlastní vnuk Filip bude chtít vystěhovat z domu, kde jsem prožila celý život. Když jsem zjistila jeho plány, rozhodla jsem se vzít osud do vlastních rukou a prodala dům sama. Teď přemýšlím, co vlastně znamená rodina, když peníze a majetek dokážou rozbít i ty nejsilnější pouta.
Jmenuji se Ivana a před deseti lety se můj syn Tomáš oženil s Lenkou, která už měla dceru Klárku. Přestože jsem je oba přijala, nikdy jsem nebyla pozvána na jejich svatbu. Teď po letech ode mě očekávají pomoc, ale já se ptám: kde je hranice mezi rodinnou láskou a zneužíváním?
Jmenuji se Matěj a nikdy nezapomenu na den, kdy mi ve školní jídelně vzali oběd, protože jsem neměl zaplacené stravenky. Spolužáci se mi smáli a já se cítil menší než kdy dřív, ale moje babička Alena mi ukázala, že rodina a hrdost jsou silnější než jakákoliv ostuda. Tento příběh je o odvaze postavit se nespravedlnosti a o tom, jak jeden čin může změnit celý život.
Celé léto jsem se starala o vnoučata, protože jsem věřila, že mi děti budou vděčné. Místo toho jsem se ocitla v pasti očekávání a nevyřčených výčitek. Teď přemýšlím, kde je hranice mezi pomocí a zneužitím dobré vůle.
Jednoho odpoledne mi syn položil otázku, která mi převrátila život naruby. Všechny mé úspěchy a snaha být dokonalou matkou se rozpadly v jediném okamžiku, kdy jsem musela čelit pravdě o našem rodinném soužití. Tento příběh je o bolesti, zklamání i naději, že rodina může najít cestu zpět k sobě.
Jsem Alena a v šedesáti pěti letech jsem se stala plnohodnotnou babičkou na plný úvazek. Místo klidného stáří a splněných snů jsem se ocitla v kolotoči povinností, kde moje vlastní potřeby přestaly existovat. Teď stojím před otázkou, jestli mám právo chtít zpět svůj život.
Jmenuji se Ludmila a celý život jsem žila pro svou rodinu. Když mě synova žena začala od mých vnoučat izolovat, myslela jsem, že je to jen nedorozumění. Nakonec jsem zjistila pravdu, která mě zlomila a donutila přehodnotit celý svůj život.
Jmenuji se Tomáš a celý život mě provázela babička Marie, která se před celou vesnicí chlubila mým úspěchem, i když mě téměř neznala. Její pýcha a potřeba uznání rozdělovala naši rodinu a já jsem se musel rozhodnout, jestli budu dál mlčet, nebo konečně řeknu pravdu. Tento příběh je o bolesti, kterou způsobují nevyřčené pravdy a o tom, jak těžké je postavit se rodinným mýtům.
Ve čtyřiceti pěti jsem snila o klidném životě, když děti odejdou. Místo toho se mi dcera po rozvodu vrátila domů i s malým synem a já musela znovu převzít roli matky i babičky. Příběh o nečekaných obětech, rodinných konfliktech a hledání sebe sama v chaosu všedních dní.
Když jsem se stala babičkou, byla jsem plná radosti a očekávání. Brzy jsem ale zjistila, že mě rodina bere spíš jako samozřejmou chůvu než jako milovanou babičku. Můj příběh je o tom, jak těžké je najít hranici mezi pomocí a zneužíváním a jak jsem se musela naučit říkat ne.
Nikdy jsem neměla velké nároky na život, ale když mi snacha navrhla, abych se k nim přestěhovala, netušila jsem, co mě čeká. Místo rodinného tepla jsem se ocitla v roli neplacené chůvy a služky. Teď přemýšlím, kde je hranice mezi pomocí rodině a ztrátou vlastní důstojnosti.
