„Nechápu, proč mě můj syn nechce seznámit se svou přítelkyní“: Jak naplánovat setkání

Adam byl vždy přemýšlivý a introspektivní mladík. Vyrůstal v těsném vztahu se svými rodiči, zejména s matkou Janou. Byla jeho důvěrnicí, tou, která vždy věděla, jak ho rozveselit, když byl smutný. Jana si vážila každého okamžiku stráveného s Adamem, od jeho prvních krůčků až po maturitu. Ale jak Adam stárnul, Jana si všimla změny v jejich vztahu.

Adam začal chodit s dívkou jménem Tereza. Jana o Tereze slyšela z útržků rozhovorů a příspěvků na sociálních sítích, ale nikdy ji osobně nepotkala. To Janu mátlo. Proč by ji Adam nechtěl seznámit se svou přítelkyní? Nemohla to pochopit. Vždy byli tak blízcí a teď to vypadalo, že mezi nimi stojí zeď.

Jednoho večera se Jana rozhodla to s Adamem probrat. Seděli v obývacím pokoji, televize hrála tiše v pozadí.

„Adame,“ začala Jana, „proč jsi mě ještě neseznámil s Terezou? Víš, že bych ji ráda poznala.“

Adam se nepohodlně zavrtěl na svém místě. „Mami, není to tak, že bych tě s ní nechtěl seznámit. Je to jen… komplikované.“

„Jak komplikované?“ naléhala Jana.

Adam si povzdechl. „Tereza a já máme různé životy. Je zaneprázdněná školou a prací a já se snažím najít svou vlastní cestu. Nechci přidávat žádný tlak.“

Jana přikývla, ale nebyla spokojena s jeho odpovědí. Rozhodla se vzít věci do vlastních rukou. Pokud by ji Adam nechtěl seznámit s Terezou, našla by způsob, jak se s ní setkat sama.

Jana začala tím, že provedla nějaký výzkum online. Našla Tereziny profily na sociálních sítích a dozvěděla se více o jejích zájmech a aktivitách. Zjistila, že Tereza pracuje o víkendech v místní kavárně. Jana se rozhodla, že kavárnu navštíví a pokusí se s Terezou navázat rozhovor.

Následující sobotu se Jana oblékla neformálně a vyrazila do kavárny. Objednala si latté a posadila se ke stolu blízko pultu, doufajíc, že upoutá Terezinu pozornost. Po několika minutách uviděla Terezu za pultem, jak přijímá objednávky a připravuje nápoje.

Jana čekala na chvíli klidu v davu, než přistoupila k pultu. „Ahoj, Terezo,“ řekla s vřelým úsměvem. „Jsem Adamova máma, Jana.“

Tereza vypadala překvapeně, ale zdvořile se usmála. „Oh, ahoj! Ráda vás poznávám.“

„Slyšela jsem o tobě hodně,“ pokračovala Jana. „Adam o tobě mluví velmi hezky.“

Tereza lehce zčervenala. „Děkuji. Je to skvělý kluk.“

Jana pocítila úlevu. Tereza vypadala milá a byla ráda, že ji konečně poznala. Povídaly si několik minut, než se Tereza musela vrátit k práci.

Když Jana opouštěla kavárnu, cítila směsici emocí. Byla šťastná, že se setkala s Terezou, ale také měla obavy z toho, proč ji Adam nechtěl představit sám. Rozhodla se o tom večer znovu promluvit s Adamem.

Když Adam přišel domů, Jana mu řekla o své návštěvě kavárny. Adamova tvář zbledla.

„Mami, proč jsi to udělala?“ zeptal se zjevně rozrušený.

„Jen jsem ji chtěla poznat,“ řekla Jana obraně. „Neměla jsem v úmyslu způsobit žádnou škodu.“

Adam zavrtěl hlavou. „Nechápeš to, mami. Tereza a já procházíme těžkým obdobím. Nechtěl jsem to komplikovat tím, že tě do toho zapojím.“

Jana pocítila výčitky svědomí. Chtěla jen pomoci, ale zdálo se, že situaci ještě zhoršila.

V následujících týdnech se Adam stal ještě vzdálenějším. Trávil méně času doma a více času s přáteli. Jana se snažila k němu dostat, ale byl vždy příliš zaneprázdněný nebo unavený na rozhovor.

Jednoho dne přišel Adam domů s vážným výrazem ve tváři. „Mami,“ řekl tiše, „Tereza a já jsme se rozešli.“

Janě kleslo srdce. Doufala, že setkání s Terezou je přiblíží k sobě, ale zdálo se, že to mělo opačný efekt.

„Je mi to moc líto, Adame,“ řekla a natáhla se k němu pro objetí.

Adam jemně ustoupil. „Potřebuji teď trochu prostoru, mami.“

Jana sledovala, jak odchází pryč, cítíc hluboký pocit ztráty. Vždy tu byla pro Adama, ale teď to vypadalo, že jí uniká.

Jak dny přecházely v týdny a pak měsíce, Jana si uvědomila, že někdy, bez ohledu na to, jak moc někoho milujete, nemůžete ho vždy ochránit před životními výzvami. Doufala, že jednoho dne se Adam k ní vrátí a budou moci obnovit svůj vztah. Ale prozatím mohla jen čekat a doufat.