„Manželka mého syna je opravdu kus práce: Nutí ho dělat všechny domácí práce“

Manželka mého syna je opravdu kus práce: Nutí ho dělat všechny domácí práce

• Ahoj, Hanko. Všechno je v pořádku. Děti přišly na Den díkůvzdání, vnoučata… Byli tak milí, přinesli jídlo, všichni se sešli, vařili, prostírali stůl… a nikdo se neunavil, všichni si to skvěle užili.

• Máš štěstí na snachu. Můj syn skončil s manželkou, která je opravdu kus práce.

• Proč? Myslela jsem…

• Ahoj, Lenko. Jak se máš? Něco nového?

• Ahoj, Hanko. Všechno je v pořádku. Děti přišly na Den díkůvzdání, vnoučata… Byli tak milí, přinesli jídlo, všichni se sešli, vařili, prostírali stůl… a nikdo se neunavil, všichni si to skvěle užili.

• Máš štěstí na snachu. Můj syn skončil s manželkou, která je opravdu kus práce.

• Proč? Myslela jsem…

Hanka si hluboce povzdechla, než pokračovala ve svém příběhu. „Víš, jak to chodí. Když se poprvé vzali, všechno vypadalo perfektně. Eva byla okouzlující, vždy se usmívala a zdálo se, že mého syna Petra zbožňuje. Ale jak čas plynul, věci se začaly měnit.“

Lenka zvedla obočí, zaujatá. „Co se stalo?“

„Nejdřív to byly maličkosti,“ vysvětlovala Hanka. „Eva začala Petra častěji žádat o pomoc v domácnosti. Myslela jsem si, že je skvělé, že sdílejí odpovědnosti. Ale pak bylo jasné, že nešlo jen o žádost o pomoc; ona to vyžadovala.“

Lenka soucitně přikývla. „To zní těžce.“

„Je to tak,“ pokračovala Hanka. „Petr pracuje dlouhé hodiny v práci a když přijde domů, sotva má čas si odpočinout, než mu Eva předá seznam úkolů. Je to jako by od něj očekávala, že udělá všechno—vaření, úklid, praní—všechno.“

„To není fér,“ řekla Lenka a zavrtěla hlavou.

„A nejde jen o domácí práce,“ dodala Hanka. „Eva ho neustále kritizuje. Pokud něco neudělá přesně tak, jak chce ona, rozčílí se. Je to jako by pro ni nikdy nic nebylo dost dobré.“

Lenka se zamračila. „To musí být pro Petra opravdu těžké.“

„Je to tak,“ souhlasila Hanka. „Je pořád unavený a vypadá tak nešťastně. Snažila jsem se s ním o tom mluvit, ale on to jen odbývá a říká, že je v pořádku.“

„Mluvila jsi o tom s Evou?“ zeptala se Lenka.

„Mluvila,“ přiznala Hanka. „Ale ona se jen brání a říká, že Petr musí přiložit ruku k dílu doma. Nevidí, kolik už toho dělá.“

Lenka si povzdechla. „To je těžká situace.“

„Je to tak,“ řekla smutně Hanka. „Chci jen, aby byl můj syn šťastný, ale nevím, co dělat.“

Jak dvě přítelkyně pokračovaly v rozhovoru, bylo jasné, že pro Hankin problém neexistuje snadné řešení. Petr byl uvězněn v obtížné situaci s manželkou, která zřejmě neměla žádné ocenění pro jeho snahu.

Svátky přišly a odešly a zatímco Lenkina rodina si užila radostný a harmonický Den díkůvzdání, Hankina rodina bojovala s napětím a neštěstím. Petr nadále nesl břemeno domácích prací, zatímco Eva zůstávala netečná k jeho rostoucí frustraci.

Na konci nebylo pro Hanku a jejího syna žádné šťastné řešení. Napětí v jejich vztahu jen sílilo s postupem času a Hanka se cítila bezmocná a zlomená.