Všechno začalo na Štědrý den, kdy moje tchyně Marie opět trvala na tom, že musím péct kapra pro celou rodinu. Loni jsem to zkazila a od té doby mi to dává najevo při každé příležitosti. Letos jsem se rozhodla postavit se jí a říct dost – a tím jsem spustila rodinnou bouři, která změnila naše vztahy.
Od dětství jsem žila pod tvrdou rukou své matky, která mě nikdy nenechala dýchat. Teď, když mám vlastní rodinu, musím čelit jejím požadavkům a nepochopení svého manžela, který nechápe, proč jí nechci dát klíč od našeho bytu. Příběh o tom, jak těžké je vymanit se z rodinných pout a najít odvahu chránit svůj vlastní prostor.
Jmenuji se Dagmar a celý život jsem dřela, abych svému synovi Tomášovi zajistila lepší budoucnost. Když jsem se rozhodla utratit své celoživotní úspory za oslavu šedesátin, narazila jsem na nepochopení a zklamání ze strany Tomáše a jeho ženy Lucie, kteří doufali, že jim peníze pomohou s koupí auta. Můj příběh je o tom, jak těžké je najít rovnováhu mezi vlastním štěstím a rodinnými očekáváními.
Jmenuji se Jitka a už léta žiju sama, i když mi mnozí říkají, že bych mohla mít kohokoliv. V tomto příběhu odhaluji, proč jsem se nikdy znovu nevdala, co mě k tomu vedlo a jaké vnitřní boje mě provázejí. Moje cesta je plná rodinných konfliktů, zklamání i naděje, že jednou najdu odvahu žít podle sebe.
Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, jak moc dokáže rodina bolet. Můj život se obrátil naruby, když jsem se snažila najít společnou řeč s rodiči mého zetě, kteří rozvraceli naši rodinu. Dnes se ptám sama sebe, kde je hranice mezi snahou o klid a ochranou vlastního štěstí.
Jmenuji se Jaroslav Novotný a celý život jsem učil češtinu na gymnáziu v malém městě. Po třiceti letech práce mě skupina žáků svým posměchem a krutostí dohnala k tomu, že jsem musel odejít. Tento příběh je o bolesti, zklamání, ale i o otázce, zda má starší generace v dnešní společnosti ještě své místo.
Všechno začalo jedním zoufalým večerem, kdy jsem seděla v kuchyni a počítala poslední drobné. Manželství se mi rozpadalo pod rukama a dluhy rostly rychleji než tráva na jaře. Tehdy jsem poprvé upřímně prosila Boha o pomoc a začala hledat sílu tam, kde jsem ji nikdy předtím nehledala.
Jmenuji se Jana a celý život jsem bojovala s tím, jak být dobrou matkou své dceři Kláře. V touze ochránit ji před zklamáním jsem jí často brala možnost objevovat svět po svém. Teprve když jsem viděla, jak se v ní dusí vlastní sny, jsem pochopila, že někdy je lepší dát dítěti prostor k růstu, i když to znamená pustit ho z náruče.
Od chvíle, kdy jsem poprvé potkala svou snachu, jsem věděla, že není připravená na manželství. Není to o věku, ale o zodpovědnosti, která jí chybí. Můj syn to ale nevidí a já se snažím najít cestu, jak jí říct, že už není malá holka, ale matka.
Po rozvodu s manželem jsem zůstala v kontaktu s jeho matkou kvůli našemu synovi. Můj nový partner ale začal žárlit a já musela balancovat mezi minulostí a přítomností. Příběh o tom, jak těžké je udržet rodinné vztahy a zároveň neztratit důvěru v novém vztahu.
Jsem Charlotta a celý život jsem žila pro svou rodinu, hlavně pro svého syna Davida a dvě vnučky. Jedna oslava měla být šancí na usmíření, ale místo toho jsem přišla o to nejcennější – blízkost se svým synem. Vše kvůli činům mé snachy Jasmíny, které mi zlomily srdce.
Jmenuji se Tomáš a nikdy nezapomenu na den, kdy jsem se pohádal s otcem tak, že jsme spolu roky nepromluvili. Vždy jsem v sobě cítil dva ohně – jeden plný hněvu, druhý toužící po smíření. Teprve když bylo téměř pozdě, pochopil jsem, jakou cenu má odpuštění a jak hluboko dokáže bolest zakořenit v rodině.
