„Utajili jsme adopci našeho syna: Teď čelíme následkům“
Způsobilo to skandál. Nyní se setkáváme jen s urážkami a hádkami. Jsme hluboce zraněni. Možná je to ale i naše chyba, měli jsme být od začátku upřímní.
Způsobilo to skandál. Nyní se setkáváme jen s urážkami a hádkami. Jsme hluboce zraněni. Možná je to ale i naše chyba, měli jsme být od začátku upřímní.
Ačkoliv jejich vztah málokdy zažíval hádky, Madlenka už dlouho cítila neklid a nespokojenost se životem. Karel byl stále častěji na služebních cestách, což ji přimělo zpochybňovat stabilitu jejich manželství.
Jsem svobodná matka vychovávající dva syny. Žijeme v malém dvoupokojovém bytě. Je nesmírně náročné uživit sebe a své dvě děti. Moji rodiče nám trochu pomáhají, ale stále to nestačí.
Soustředila jsem se na práci v rodinném knihkupectví, abych se nepřetěžovala. Pak jsme obchod zrekonstruovali a na oslavu uspořádali rodiče večírek a pozvali přátele. Tehdy jsem ho potkala.
Hana věřila, že našla svou spřízněnou duši v Jakubovi, který jí sliboval budoucnost plnou lásky a dětí. Když však odhalila jeho skutečné úmysly, rozhodla se vzít věci do vlastních rukou a odhalit jeho podvod všem kolem nich.
– Za pár dní se náš syn Karel, spolu se svou manželkou a dvěma dětmi, nastěhuje do našeho dvoupokojového domu. Mám pocit
Jmenuji se Naďa a je mi 35 let. Poslední tři roky jsem vdaná za Richarda. Je to můj druhý manžel. Můj první manžel byl můj vysokoškolský miláček: krásný příběh, který skončil zradou a nepochopením. Z toho manželství mám dceru, Isabelu, která se narodila v roce 2014. Ve stejném roce jsme se rozešli.
Rozhodli se uspořádat velký banket a vybrali si restauraci, kde jsem pracovala jako recepční. Byla to příležitost posílit naše vztahy, ale moje tchyně byla velmi náročná.
Po práci jsem se chtěla co nejrychleji dostat domů, ale na poslední chvíli jsem se rozhodla zastavit u své kamarádky Lenky. Lenka a já jsme kamarádky už od střední školy. Byla vdaná, ale už rok je rozvedená. Moje kamarádka procházela velmi těžkým obdobím. Když trpěla, byla jsem tam, abych ji podpořila. Částečně díky mně se moje kamarádka dokázala
Mladý chlapec z rodiny, která se potýkala s problémy v ČR, nedovolil, aby jeho náročné okolnosti určovaly jeho budoucnost. S odhodláním a láskou k šachům se naučil hru v místním komunitním centru a ohromil všechny tím, že vyhrál národní šachový šampionát. To byl jen začátek jeho neuvěřitelné cesty.
Nerozumím tomu, co se děje s mou mámou. Požádá mě, aby moje dcera u ní přespala – žádný problém. Ale když je moje dcera u ní, máma si začne stěžovat a zlobit se, že ji dcera neposlouchá. Když dceru nepustím, máma pláče, že se cítí osamělá a opuštěná.
Po deseti letech manželství jsem se konečně osvobodila od stereotypů, které mi vštípily moje matka, babička a tchyně o tom, jak být dokonalou manželkou. Tou, která pracuje, stará se o děti, udržuje dům v dokonalém pořádku, vaří lahodná jídla a zajišťuje, aby její manžel byl vždy dobře oblečený, dobře najedený a šťastný. Můj manžel Petr to ani neocenil; bral to všechno jako samozřejmost.