Dospívající Matka Nucena Vzdát se Syna, Setkává se po 75 Letech

V roce 1946 se 15letá dívka jménem Sofie ocitla v situaci, která byla zároveň radostná i srdcervoucí. Porodila krásného chlapečka jménem Šimon. Kvůli společenským normám a tlakům té doby však byla Sofie nucena vzdát se svého syna k adopci. Rozhodnutí nebylo na ní; bylo jí vnuceno rodinou a sociálními pracovníky, kteří věřili, že je to v nejlepším zájmu jak matky, tak dítěte.

Sofie byla zdrcená. Držela Šimona v náručí jen několik okamžiků, než byl od ní odebrán. Tyto okamžiky se jí navždy vryly do paměti. Nikdy nezapomněla na pocit jeho malých prstíků obtočených kolem jejích, na jemnost jeho kůže a na to, jak se na ni díval nevinnýma očima. Jak roky plynuly, Sofie často přemýšlela, co se stalo s jejím synem. Měl dobrý život? Byl šťastný? Myslel někdy na ni?

Šimon byl adoptován milující rodinou v Brně. Vyrůstal se dvěma sourozenci a měl šťastné dětství. Jeho adoptivní rodiče, Karel a Jana, mu poskytli vše, co potřeboval a ještě více. Jak však Šimon stárnul, začal přemýšlet o svých biologických rodičích. Vždy věděl, že je adoptovaný, ale nikdy necítil potřebu hledat svou biologickou matku až do svých 50 let.

S podporou své manželky Anny začal Šimon pátrat. Nebyla to snadná cesta. Záznamy z 40. let nebyly tak pečlivě vedeny jako dnes a mnoho adopčních agentur bylo zavřeno nebo sloučeno během let. Ale Šimon byl odhodlaný. Chtěl najít ženu, která mu dala život a poděkovat jí za oběť, kterou přinesla.

Po letech hledání Šimon konečně našel stopu. Dálkový příbuzný na genealogickém webu zmínil člena rodiny, který dal dítě k adopci v roce 1946. S těmito informacemi byl Šimon schopen vystopovat poslední známou adresu Sofie. Napsal jí dopis, ve kterém vysvětlil, kdo je a vyjádřil svou touhu se s ní setkat.

Sofie, nyní 90letá, nemohla uvěřit tomu, co četla, když obdržela Šimonův dopis. Dávno ztratila naději, že někdy najde svého syna. S třesoucíma se rukama vytočila telefonní číslo, které Šimon uvedl. Když odpověděl, oba – matka i syn – byli přemoženi emocemi.

Domluvili se na osobním setkání o několik týdnů později. Setkání bylo vše, co si přáli a ještě více. Sofie a Šimon strávili hodiny povídáním, sdílením příběhů a doháněním ztracených 75 let. Sofie se dozvěděla, že Šimon vyrostl v laskavého a úspěšného muže s milující rodinou. Šimon se dozvěděl o těžkých okolnostech, které vedly k jeho adopci a získal nový respekt ke své biologické matce.

Setkání přineslo uzavření a uzdravení jak Sofii, tak Šimonovi. Pokračovali ve vzájemném kontaktu, doháněli ztracený čas a budovali vztah, který ani jeden z nich nepovažoval za možný.