Uprostřed prudké hádky se svou dcerou Terezou se snažím obhájit své právo na štěstí, když jsem se po letech samoty zamilovala do nového muže. Tereza mě obviňuje, že jsem naivní a že si nechám ublížit, zatímco já zoufale toužím po tom, aby mi věřila a přijala mé rozhodnutí. Bojuji s pocitem viny, strachem ze ztráty její lásky a otázkou, zda mám právo být šťastná, i když to znamená riskovat rodinný vztah.
Jsem Alena, matka dvou synů z Ostravy. Roky jsem pracovala v Německu, abych rodině zajistila lepší život, ale doma mě čekalo jen zklamání a zrada. Můj příběh je o bolesti, obětech a otázce, zda to všechno mělo vůbec smysl.
Před patnácti lety mě můj manžel Petr opustil kvůli jiné ženě. Sama jsem vychovala naši dceru a snažila se najít nový smysl života. Teď, když se Petr objevil zpět v mém životě a prosil mě o pomoc, otevřely se všechny staré rány a já musela čelit otázce, zda mu dokážu odpustit.
Můj manžel mě po třiceti letech opustil jednou větou, která mi dodnes zní v hlavě. Vyprávím o tom, jaké je žít po takovém rozchodu a jak těžké je znovu najít samu sebe. Přemýšlím, jestli je možné ještě někomu věřit, milovat a postavit nový život, když všechno, co jsem znala, přestalo existovat.
Jmenuji se Jana a můj život se obrátil naruby, když jsem se provdala za Petra a nastěhovala se k jeho rodičům do Plzně. To, co mělo být začátkem nové kapitoly, se rychle změnilo v každodenní boj o respekt, pochopení a vlastní místo v rodině. Vyprávím svůj příběh osamění, tiché zlosti a pomalého znovuzrození.
Po rozvodu jsem přišla o všechno a musela začít znovu. Stavím si vlastní dům, ale mám strach, že opakuji staré chyby s novým přítelem. Sdílím svůj příběh, protože vím, že nejsem jediná, kdo se bojí znovu důvěřovat.
Jednoho dne jsem přišla o všechno: manžela, domov i jistotu. Prošla jsem si zradou, zoufalstvím a beznadějí, ale nakonec jsem našla sílu začít znovu. Toto je můj příběh o pádu na dno a cestě zpět, o rodinných konfliktech, české realitě a odvaze postavit se na vlastní nohy.
Jsem Marie, matka, která celý život obětovala pro svého syna Tomáše. Když jsem se konečně rozhodla myslet i na sebe, narazila jsem na nepochopení a bolestné odmítnutí. Můj příběh je o tom, jak tenká je hranice mezi láskou k dítěti a ztrátou vlastní identity.
Všechno začalo jedním telefonátem během přednášky na univerzitě, kdy mi máma mezi slzami oznámila, že táta odešel za jinou ženou. Po letech se otec snaží vrátit do našeho života, ale já stále nevím, jestli mu dokážu odpustit. Tento příběh je o bolesti, rodinných konfliktech a hledání síly v sobě samé.
Jednoho deštivého večera mi zavolala máma a znovu mě požádala o peníze. Vždycky jsem měla pocit, že musím rodině pomáhat, ale tentokrát jsem cítila, že už to dál nejde. Můj příběh je o tom, jak jsem hledala hranici mezi tím, co dlužím své rodině, a tím, co dlužím sama sobě.
Jsem těhotná a právě jsem zjistila, že máma dala všechny své úspory mému bratrovi. Cítím se zrazená a nevím, jak se s tím vyrovnat. Hledám pochopení a radu, jak dál postupovat v této těžké situaci.
Jednoho deštivého večera mě manželovy děti vyhodily z domu, který jsem považovala za svůj. Zůstala jsem na ulici jen s igelitkou a pocitem zrady. Přesto jsem našla v sobě sílu začít znovu a objevit, že život může být plný překvapení i po třicítce.
