Jmenuji se Markéta a myslela jsem, že nový byt v pražských Vršovicích mi přinese klid. Místo toho jsem se ocitla v pasti manipulací a neustálých požadavků své sousedky Aleny, která si z mé ochoty udělala samozřejmost. Musela jsem najít sílu postavit se jí i svým vlastním pochybnostem.
Na své šedesáté narozeniny jsem místo očekávaného dárku dostala rozvodové papíry. Musela jsem se vyrovnat s bolestí zrady, najít v sobě sílu a znovu objevit, kdo vlastně jsem. Příběh o ztrátě, odvaze a nových začátcích v české realitě.
Můj syn mi řekl, abych nepřišla na jeho svatbu, prý to bude pro všechny lepší. V této bouři emocí se vracím k rozchodu naší rodiny, bolesti mateřství po rozvodu a hledání odpovědí. Je to příběh o lásce, ztrátě a naději na smíření.
Celý život jsem se starala o rodinu, až jsem se v padesáti ocitla na pokraji zhroucení. Konflikty s mojí snachou Lenkou a nepochopení ze strany syna mě donutily přehodnotit vlastní hodnotu. Teď se ptám: Máme právo žít i pro sebe, nebo jsme navždy jen služkami svých blízkých?
Můj život se zhroutil během jediné noci, kdy mě manžel vyhodil z bytu kvůli tomu, že jsem nemohla otěhotnět. Ocitla jsem se sama v Praze, bez rodiny, bez přátel, bez střechy nad hlavou. Musela jsem se naučit žít znovu, najít v sobě sílu a odpustit nejen jemu, ale i sobě.
Jmenuji se Jana a už deset let žiji v manželství, kde můj muž ovládá každý korunu, kterou vydělám. Každý měsíc mu odevzdávám celou výplatu a on mi přiděluje peníze jen na základní potřeby, zatímco na své sny a přání nemám ani právo se zeptat. Cítím se jako cizinec ve vlastním životě, ale strach a stud mi brání cokoli změnit.
Jmenuji se Ivana a můj svět se zhroutil, když jsem po letech manželství musela čelit nejen nevěře a násilí ze strany manžela, ale i tomu, že se ode mě odvrátily vlastní děti. Největší bolest mi nezpůsobil rozvod, ale chladné pohledy a mlčení mých synů, kteří mě vinili ze všeho zlého. I po letech stále hledám cestu zpět k jejich srdcím a kladu si otázku, jestli je možné znovu získat jejich důvěru.
Jmenuji se Kamila a během čtrnácti týdnů jsem musela čelit nejtěžšímu rozhodnutí svého života. Nečekané těhotenství mě postavilo před otázku, zda mám sílu vychovávat dítě sama, když mě nejbližší opustili. Každý den jsem bojovala se strachem, studem i nadějí, že najdu správnou cestu.
Jmenuji se Hana. Roky jsem žila ve stínu svého manžela, Pavla, a snášela jeho rozhodnutí i mlčky přijímala svůj osud. Když nás opustil v polorozpadlém domě na Vysočině, musela jsem s dcerou Lucií najít sílu začít znovu a postavit se nejen minulosti, ale i předsudkům vesnice.
Každý víkend se můj domov mění v bojiště, kde místo klidu a pohody zažívám ponížení a bezmoc. Tchyně se ke mně chová jako k služce, tchán mě přehlíží a můj manžel Petr nevidí, jak moc mě to bolí. Přemýšlím, jestli najdu sílu postavit se za sebe a svůj domov.
Všechno se změnilo během jediné minuty, kdy mi zazvonil telefon a já se dozvěděla, že Daniel měl těžkou autonehodu. Naše láska musela čelit bolesti, nejistotě a strachu, jestli se vůbec někdy vrátí zpátky domů. Je to příběh o ztrátě, naději a o tom, jestli lze odpustit osudu, když vám vezme všechno, co jste milovali.
Na své šedesáté narozeniny jsem od manžela nedostala dárek, ale rozvodové papíry. V ten moment se mi zhroutil svět a musela jsem čelit pravdě, kterou jsem dlouho přehlížela. Příběh o bolesti, hledání vlastní hodnoty a odvaze začít znovu, i když už si myslíte, že je pozdě.
